Génius vs. génius 08

Šach mat (první část)

Letadlo do Japonska odstartovalo a já z okna pozoroval šedobílé mraky. S lehkostí v srdci jsem opouštěl Irsko a to i když Artemis Fowl stále ještě dýchal a já neměl jediný proti němu důkaz. Jeho tajemství však sedělo vedle mě a znuděně zkoumalo brožurku pro případ havárie letadla. Kapitánka Myrta Krátká, skřítka, elfka a členka Lepreko, jednotek zvláštního nasazení, zástupkyně zákona svého národa a žena chovající k Artemisovi zlost, jak jsem se o ni postupem času dozvěděl. Žena, kterou nemohu zabít, ale která mi slíbila pomoc s dodržením mé smlouvy, ale i s koncem boje s Artemisem Fowlem. Skřítka a policistka, to je osud, tady je vidět, že stojím na dobré straně, když mi někdo takový chce pomoct, nebo ne!?

Za tu dobu už Fowl neudělal jediný krůček, který by ho stál život. Možná už neměl co prozradit, nebo také ano, ale ač skrýval cokoli, já teď měl osobu, která mi vše ochotně z vlastní vůle poví. A vypadalo to, že budu mít hodně co říci. Artemisi Fowle, dal jsi mi do ruky zbraň proti sobě i proti Lovi a ani o tom nevíš! To jí skutečně tak bezmezně věříš!

"To je k smíchu. Proč mám letět něčím takovým. Už jen kdybych tu kraksnu těch blátivých řídila já, procenta na spadnutí by klesla o polovinu," rozčílila se z ničeho nic Myrta a zavrtěla nechápavě hlavou. Překvapeně jsem na ni pohlédl. "Dobře, nemáme k dispozici jeden z našich letounů. To je jasné, ani nemůžu o ně požádat, ptali by se proč a já jsem stejně jen na dovolené. Musela bych říct, že jde o záležitost národní bezpečnosti a zmínit se také o Artemisovi. Pak by nějakému moulovi mohlo dojít, že se jedná o porušení odstavce 105 článku 40 trestního zákona a místo toho bych měla ještě větší problémy, ale proč nemůžeme použít má křídla. Připadám si opravdu špatně v té čepici a mezi těmi všemi lidmi. Navíc, když uvážím jak je pořád technologie létání blátivých špatná…" stěžovala si dál a nepříjemně se zavrtěla.

"Nevrť se tolik, nebo si zničíš svůj kostým dítěte a někdo pozná, že tu něco nehraje."

"Ale, snad se nebojíš prozrazení?" zasmála se.

"Ne, mě koneckonců muže být tvůj národ ukradený, to ty by sis měla dávat pozor. Nicméně přestaňme se pošťuchovat a raději mi pověz, co je ten zákon, o kterém jsi mluvila."

"Nový zákon," odpověděla vyhýbavě.

"Nový zákon? O čem?" naléhal jsem zaujatě.

"Podčlánek o našem utajení, nekontaktování a nezasahování do životů blátivých,"

"Blátivých, myslíš lidí," opravil jsem ji.

"Ano," přikývla

"Podčlánek o čem," zamračil jsem se. Lezlo to z ní jak z chlupaté deky. Tohle měl být můj spojenec. Policistka, která sama porušuje zákony svého národa. Možná se to týkalo mě, neměla se mi ukázat, ale to ji ještě nijak moc neomlouvalo.

"Podčlánek o Artemisu Fowlovi," nakonec na mě vybafla.

"Říkala jsi, že Artemis o vašem národě ví dlouho, ale mít o něm speciální zákon," zasmál jsem se tentokrát já.

"Nejde pouze o to, že Artemis a jeho bližní o našem národu ví dlouho, ale také již dlouho se do našich záležitost plete, a stejně tak dlouho náš národ využívá." Využívá jo! To zní dost špatně, že bych konečně měl v ruce důkaz?! No tak Myrto, nesnášíš ho, řekla jsi, že tvůj hněv ho nemine. Nemusíš mít s ním slitování. Tušíš, že jsem Kira, ale nemusíš mít špatné svědomí, když to bude díky tvé informaci, že ho zapíšu do Death notu. Způsobil si to sám svým jednáním. "Prostě bylo na čase uznat, že jeho zásahy přinesly spíše víc špatného než dobrého, a tak vyšel speciální podčlánek o tom, že jakákoli informace, která mu bude dána a jakýkoli kontakt s ním je trestnou činností."

"Takže jsi spáchala vědomě zločin, když jsi ho navštívila?" zaútočil jsem.

"Ne takový, jaký bys čekal. Je to pouze takový nesmyslný podčlánek, který neměl nikdy spatřit světlo světa," nafoukla tváře a složila naštvaně své drobné ručičky.

"Který neměl nikdy spatřit světlo světa?" zopakoval jsem překvapeně ale zároveň jízlivě. Myslel jsem si, že Myrta Fowla nesnáší. Tak proč?

"Je jedno, co děláme, nebo jaké máme proti němu bezpečnostní opatření, stejně si Arty vždy najde způsob, jak se vše dozvědět," objasnila prostě, to byl docela rozumný argument, přece se mi však něco nezdálo a v tom momentu jsem měl pocit, že se můj plán bortí jako domeček z karet. Začal jsem si uvědomovat, že jsem stavěl na vodě. Počítal jsem s nenávistí a chutí po pomstě, o které jsem zhola nic nevěděl. Počítal jsem s Myrtou, protože se od mého příchodu chovala, jako by mi celou dobu chtěla pomoci v honbě za novým světem. Fowl mi sám řekl, že se pohádali, a že ani předtím s ní nezacházel hezky a tím pádem je na něho naštvaná. Nicméně, před mým příchodem se oba setkali, kdo ví, co si domluvili. To, co říkali, mohla být pravda, ale také lež. A navíc, i kdyby Myrta nelhala, byla její nenávist tak velká, že by mi vše řekla. Ne, vždyť mi to nemusí říct, ani kdyby ho ze srdce nesnášela a já extrémně naléhal. Co když utrpěla nějaký šok, kdyby to však tak bylo, proč by se dál mučila a letěla ho dobrovolně i přes zákaz navštívit? Slíbila mi pomoct skončit náš boj s Artemisem, ale nikdy neřekla, že mi ho pomůže zničit.

"Kapitánko?" zaskřípalo mi v hrdle.

"Ano?" zářivě se na mě usmála, až možná příliš podobně jako Artemis.

"Nechápu to. Fowl říkal, že jste se pohádali, a že tě zranil. Přesto tvrdí, že to udělal ze strachu o tebe a o národ. Ty jsi mu však neodpustila a říkáš, že národ využíval. Chceš se mu pomstít, a proto jsi mi slíbila, že mi pomůžeš. Je to za to, co ještě jiného tobě Fowl udělal. Myslíš si, že by bylo světu bez něho lépe?" začal jsem se ujišťovat.

Myrta neodpověděla.

"Přesto všechno Fowla oslovuješ zdrobnělinou Arty a Fowl ti bezmezně věří. Vypadal klidně, když jsi mu řekla, že na něho svalíš svůj hněv a že uděláš vše pro veřejné blaho. Víš, že jsem podezřelý v případě Kira, to proto mě Fowl zavedl na své panství. Víš, jakou Kira má moc?"

"Ne, jen odhaduji. Dokáže na dálku zabít. Zabít jen díky znalosti jména a tváře," odpověděla mi.

"Skutečně chceš takovou pomstu?" zeptal jsem se. Čekal jsem, že její reakce bude kousavá a bude mě chtít doběhnout. Bude po mě chtít naprosté doznání, ale věděl jsem toho zatraceně málo.

"Artemis mě unesl," pravila zřetelně a jasně, avšak bez jediného citu.

"Co, cože?" zamrkal jsem. Tohle jsem celou dobu chtěl slyšet. Jasný důkaz, přesto jsem mu najednou nedokázal uvěřit. Unesl jí! Blbost, copak by se takhle unešená chovala, pomáhala mu a tak? Copak by mluvila s takovou něhou?!

"To jsi chtěl celou dobu slyšet ne. Artemis Fowl je geniální zločinec, který mě unesl a chtěl za mě výkupné. Tak si pospěš a čaruj, kouzelníku," vybídla mě chladně a já z kapsy vyndal peněženku, kde jsem měl list z Death notu a tužku. Já vím, není to moc útulné ani nijak zvlášť zařízené, tento pokoj vznikl teprve před pěti lety a to ještě jako vězení. Jako pokoj pro hosty začal sloužit teprve nedávno. Zazněl mi Julien hlas v hlavě a já věděl, že Myrta mluví pravdu.

Myrta se ke mně nahnula a přidržela mi kus papíru, který mi klouzal, takže jsem nemohl psát. Ryuk se rozesmál, teď Ryukuv smích slyšela i ona a mohla ho také vidět, ale to už bylo jedno. V opojení z vítězství jsem sevřel tužku, avšak moje ruka se zastavila dva milimetry nad papírem.

"Máš moc bohů smrti a já se mohu postarat o L. Za chvíli nebude o žádném Fowlovi vědět, takže ho ani nepřekvapí jeho smrt, která nastane těsně poté, co jsi tam byl na výměnném pobytu," zašeptala mi do ucha a já se vpil do jejich dvou barevných očí šokovaný tou krvežíznivostí. Jedno oko chladivě temně modré a druhé hřejivě kaštanové. Chladivá modř. Zlověstná chladivá modř. Stejná jako měl Artemis Fowl.

Zlověstná chladnokrevnost po právu, ne po právu ne, po pomstě! Moje spravedlnost je jen pouhopouhá odporná pomsta… pak jak bych mohl s něčím takovým, co jsem udělal, dál žít? Jak bych mohl unést krev tolika lidí, které jsem ve jménu této spravedlnosti zabil?

-Pokud ublíží někomu z mých blízkých, půjdu po něm a dostanu ho, zabiji ho.- -Přesto tedy takto neuděláš nic jiného, než dělá Kira.-

-Nezáleží, jestli jsi Kira, nebo ne. I kdybys byl, odpovíš mi nakonec stejně.-

-Hmmm, takže si myslíš, že sama špatnost je dědičná. To je skutečně legrační-

-Já, já nechtěl, to ona… to ona…- Zbavit se lidí pro veřejné blaho… Já, teď jsem ublížil člověku Emmně Atson, i když za to přímo nemohu, nesu vinnu. Je moje chyba, že do toho byla namočená. To já jsem Kira, to kvůli mně Fowl ji odkopl a kvůli mně udělal ten výměnný pobyt. To já jsem se do něho zapsal a tak jsem se ocitl v Fowl Manor, kde mě zkontaktovala, protože asi viděla potenciál, který mám proti Fowlovi. To kvůli mně, aby mě mi řekla co potřebuje, Emmně ublížila. Jistě, odpovědnost za to jsem nenesl jen já, také Fowl a ona, ale šlo tu pouze o ni? Co nevinní, lidé, kteří se mohou napravit, chyby v justici, nehody. Mohl jsem zabít někoho, kdo byl ve své podstatě správný?

-Skutečně naše skutky… neposkvrní a dokonce neobrátí náš ušlechtilý cíl naruby?

-Protože Artemis je velmi dobrý člověk, který dokáže zázraky, a já mu věřím.-

-Ty asi nemáš moc zkušeností s něčím jako je přátelství. Slovo přítel je od slov přát a dobro. Proto moje odpověď zní ne.- -Chápou, nebudu tě tedy již přemlouvat. Přesto pokud by sis to rozmyslel, vždy si o tom můžeme promluvit. Času podle mého názoru asi budeš mít dost.-

-"Uklidni se a sleduj, Myrta by neudělala nic špatného. Nic, co by nenapravila," řekl Fowl mírně a měkce. Už po několikáté mě zamrazilo. Důvěřuje jí, tak moc. Bezmezně jí důvěřuje, a to se pohádali? -

-Uzdravila jsem ji a také pomůžu tomuhle blátivému s dodržením úmluvy, ale nemysli si, že to dělám pro tebe! Tobě je úplně jedno proti komu stojíš co?! Udělám vše pro veřejné blaho, ale nemysli si, že ujdeš mému hněvu!- -Tak fajn, jsem rád, že se zbavíme toho otravy a že tě nemusím prosit na kolenou. Budu se těšit na tvoji odvetu, kapitánko-

- Je to pouze takový nesmyslný podčlánek, který neměl nikdy spatřit světlo světa-

- Myslíš si, že s Kirou stejně jako s L nesouhlasím? My dva nemusíme být nepřátelé. Nevím, jestli se lidé dají nebo nedají změnit Lighte. Nevím, co si mám o tom myslet. Protože jsem tím, kým jsem.-

>> další díl

>> předešlý díl