Než tě nakopne múza… aneb máme rádi literaturu 02

Složky literárního textu… Co, ono něco takového existuje?

Přejděme tedy k samotnému textu. Ten má dvě složky: obsah (co nám ten text sděluje, jeho smysl, náplň, city) a formu (jak je text vystavěn, ušit - ich-forma, er-forma, vulgarismy…). Dále, když autor píše text, tak podle tří plánů jazykového, tematického a kompozičního.

1. Plán jazykový

Určuje, jaký jazyk autor použije, jaká sdělení. Určuje zvukovou stránku, jestli je to napsáno v jednoduchých větách, nebo v souvětí. Jaké použije vrstvy jazyka, jaké použije popisy, jestli je to eufonie (zvukomalebně) nebo kakofonie (nezvučné) a jaké použije vrstvy jazyka (použití archaismů, historismů, nespisovné, či spisovné češtiny, dialekty) a pojmenování.

Pojmenovat věci můžeme buďto přímo, nebo ne. Právě k nepřímému pojmenování používáme ony zmíněné tropy, nebo když chceme text oživit, hlavně v poezii, používáme figury. Tropy jsou tedy nepřímá obrazná pojmenování. Například když chceme říci slunce, tak nenapíšeme slunce, ale místo toho napíšeme žlutý pomeranč na obloze. Figury jsou zase takové kudrlinky v jazyce, většinou je to takové opakování slov, nebo přehození pořádku slov. Figury se používají především v poezii.