Blog neznámé umělkyně

Nitro poemy V třpytivém mraku svatého lesku, ukrývá se má stydlivá naděje. V kapse tlačí mě tužka a papír, vždy připraveni zaznamenat křik mé duše. A já stojím v mokru a vlhku. A já běží se zavázanýma očima. A já plodím hořké slzy svého potu. A já v únavě a těžkosti usínám. Ve světle jarního paprsku nad vodou, voda zpívá štěstí a radost mého srdce. V loďáčku cestuji se mnou tužka a papír, vždy připravený zaznamenat, co klid jest. Co svět světem chtěl? Co život růžová s černou snoubí? Co bolest s rozkoší životem pluje? Co pominula jsem v dlouhém zapomnění? Protiklad se s protikladem zdobí… >> předešlý díl >> další díl

Já a podezřelý? Seděl jsem na policejní stanici na jedné dřevěné lavičce naproti automatu s kávou a tupě sledoval, jak z něho vypadl papírový kelímek 0,3 ml s reklamou na jakési sladké tyčinky. Kelímek s tradičním zakvrdláním vypadl a ozval se i onen známý zvuk "bzzzzzzíííí" to, jak přístroj do kelímku lil horkou vodu s práškem. Automat utichl a já sebral nápoj a přikryl ho plastovým víčkem s takovým tím, co já osobně nazývám dudlík. No, co jiného by to bylo, bez urážky, vypadá to jako dudlík, člověk to cucá jako dudlík, nejlepší je, když má ještě zlozvyk to celé rozkousat. Vím, už zase si dělám kafe, jenže tentokrát to bylo za naprosto jiným účelem. Dnešního rána, ne teď už asi včerejšího, mě kafe mělo vzbudit, tentokrát to byla jen chabá náhražka za několik piv a panáků. Kromě toho jsem měl vážný spánkový deficit. Minulou noc jsem se nevyspal, tuhle noc jsem nespal a něco mi říkalo, že v následujících hodinách k tomu také nedojde. Bylo pozdě, nebo brzy ráno, za sebou jsem m

Měla zapomenout Znáte ten pocit? Máte ten pocit? Ten pocit když… Cítíte mírné svědění zezadu ve vaší hlavě. Drobnou nejistotu, nervozitu, roztržitost, která je všudypřítomná, neoprávněná, neodůvodněná, přesto se toho nemůžete zbavit. Bolest u srdce, jako by vás někdo zranil. Máte ránu, která se již nezacelí, jizvu, ke které netušíte, kde jste k ní přišli. Díváte se na tento svět a víte, prostě víte, že něco je špatně. Tak strašně špatně! Připadáte si prázdní. Chybí vám část sama sebe. Něco vám chybí. Na něco jste zapomněli, na něco velmi důležitého, tak důležitého, že jste jiným člověkem, než byste byli, kdybyste si vzpomněli. Lisa se takto cítila už něco málo přes čtyři roky od oné autonehody, od okamžiku, kdy mluvila s tím chlapem, s mužem, kterého teď vinila za všechny svétrable a neštěstí. Vyčítala si, že mu v prvním okamžiku odpustila, protože měl v očích tak neskutečný smutek, bolest, vypadalo to, že mu je skutečně líto, co způsobil. Nechat to být, být šťastná, že nikdo při té n

Recenze na seriál Hannibal Obecně o seriálu: Americký detektivní seriál od tvůrce Thomase Harrise a jeho premiéra byla 4. dubna 2013 na stanici NBC. Seriál je proto zatím celkem nový a tvoří ho dvě řady. Námět je podobný jako u stejnojmenného filmu Hannibal s Anthony Hopkinsem, tedy příběh o inteligentním psychopatovi Dr. Hannibalu Lecterovi, který je vrahem a pojídá své oběti. Zde však asi veškerá podobnost končí. Děj seriálu se točí kolem Williema Grahama (Hugh Dancy), jenž má poruchu osobnosti, nadpřirozenou schopnost lidské představivosti a je tím pádem dokonalým empatikem. Toho se rozhodne využít FBI agent Jack Crawford (Laurence Fishburne, jehož například znáte z filmu Metrix), který Willovi nabídne spolupráci na vyšetřování vražd. Will se dokáže bravurně vcítit do mysli vraha a to Jack Crawford shledává velice užitečným, ale agent Jack Crawford ví, že Willuv dar je dvousečná zbraň, a tak je k tomu všemu ještě pozván velmi uznávaný, bezúhonný psychiatr, ano uhádli jste správně, D

Odborná literatura o tvůrčím psaní ŠEST PROCHÁZEK LITERÁRNÍMI LESY PŘEDNÁŠKY NA HARVARDOVĚ UNIVERZITĚ AUTOR: Umberto Eco PŘELOŽILA: Bronislova Grylová VYDÁNO: Harvard University Press roku 1995 nakladatelství VTOBIA, v Olomouci roku 1997 Rozhodně odborná knížka o tvůrčím psaní, kterou můžu doporučit všem "psavcům" i zkušeným čtenářům, kteří se zabývají literaturou. Nehledejte však v tom návod jak něco dobrého napsat, jako spíše jako něco zajímavého k přečtení o vztahu autor/čtenář/dílo, životní realita/fikce, autor, čtenář a fikční svět. Eco uvádí několik zajímavých faktů a pár svých názorů, se kterými ne vždy musíte souhlasit, ale které mě osobně fascinovaly a otevřely mi několik témat, nad kterými jsem se mohla zamyslet, nebo které mě pobavily. Knížka navíc má jen 187 stran, takže žádná nekončící bichle. Na odbornou publikaci to je vcelku čtivé a nezahltí vás ani tuctem cizích pojmů, takže i amatér, jako jsem já, tomu vcelku porozumí. Jediné, co bych snad vytkla, je snad

Natahovali Krev, vlasy, zuby, kůže a svaly, strašlivý vřískot mezi lidskými těly. Mráz běží po vašich zádech, když už nestačí oběti dech. Byli ubozí chudáci vyrostnuti, bolely, bolely je přitom kosti. Plakali, volali, křičeli o pomoc, protože je trápili, mučili tak moc. Byli ubozí chudáci vyrostnuti, natahovali je v děsivé bolesti. Natahovali, nikdo je nezadržel. Stalo se zlo, ale nikdo je nezavřel. Natahovali, natahovali na skřipec. Natahovali, toť surreální vzorec. Natahovali, toť můj odpudivý obrazec. >> předešlý díl >> další díl PA: Já vím, odpudivá báseň, děsivá až hororová scéna, ze které se mi obrací žaludek, ale vy víte, že sem tam něco takového napíši, abych poukázala na tmu v našem světě a abych kritizovala společnost. Někteří se ptají, kde něco tak děsivého seženu v mé hlavě a v duchu se děsí, co jsem to za psychopata. Legrační je na tom to, že tento nápad vlastně vznikl náhodou a vtipným překladem jednoho anglického cvičení na trpný a činný rod se slovem "g

Kolega z FBI, nebo ne? "Dobrý den, jsem speciální agent Jones Bleck a tohle je můj kolega Mike David," představili se bratři Winchesterovi a ukázali na potvrzení jejich identit falešné průkazy. "Těší mě, mé jméno je šerif Malcon Hend, rád vás poznávám," kývl šerif a potřásl jim rukou, pak se však mírně ušklíbl. "Chystá se od vás federálů přijít ještě někdo, nebo už jste celá parta?" Sam s Deanem překvapeně zamrkali. "Jak chystá se ještě někdo?" zopakovali nechápavě. "No, trousíte se jako švábi na pivo, tedy se vší úctou, ale to nic, váš kolega už je uvnitř, všechno, co víme, jsem mu už řekl," pokrčil rameny šerif a bratři se na sebe se zamračením pohlédli, ale pak přikývli a zamířili si to do domu oběti. Přítomnost někoho třetího ve vyšetřování mohla být znepokojující, ale nic, co by se nemohlo stát. Člověk, jehož šerif označil za jejich parťáka, mohl být od FBI a až je uvidí, tak je zatkne, nebo ne. Možná je nepozná, koneckonců Winche