Blog neznámé umělkyně

  Zákeřná Pravda 04 Už zbyla jen jediná oběť a vše bude v pořádku. Až umře měsíc, cyklus skončí a otevřou se dveře k samotnému Bohu. Nepřipouštěl si nezdar, protože alchymie byla všemocná. Nehlodalo ho svědomí, protože šlo o rovnocennou výměnu. Nebál se, že bude dopaden, protože tento svět byl hloupý a neznalý. S těmito myšlenkami Thomas Tringham zabalil svoji odstřelovací pušku a vyrazil. Měl přesně vytyčené místo svého úkrytu i to, kde bude obětován ten poslední. Na rozdíl od několika minulých dní bylo překvapivě slunečné počasí, což znamenalo i dobrou viditelnost. Navíc v Hudson parku bloumalo díky tomu dost lidí, podmínky tedy byly ideální. Domnívaje se, že je nikým nepozorován, vešel do jednoho z mrakodrapů s omítkou v imitaci cihel. Skleněným výtahem vyjel do patnáctého patra, kde měl vyhlídnutý skromný pokoj pro údržbu s oknem do parku a dvěma dveřmi. Jedny vedly k výtahu a stála vedle nich regál s kanystry benzínu a čisticími prostředky, druhými se dalo dostat na schodiště. Ro

Zákeřná Pravda 03 Po celém tom náročném dni si Aaron připadal již značně ztahaný a nemohl se dočkat, až se svalí do postele. Motel, ve kterém se ubytovali, nebyl nic moc. Uvítaly ho tvrdá matrace, několik neidentifikovatelných skvrn na koberci a klimatizace, jenž bylo lepší si nezapínat, protože potom, co tak učinil, vyvalil se z ní jakýsi burákový smrad. Na druhou stranu, alespoň měl pokoj pro sebe a nemusel ho sdílet třeba s chrápajícím Rossim, nebo Spencrem, který musel mít neustále rozsvíceno. Horká sprcha byla neskutečně příjemná. Když vylezl z koupelny a už chtěl zalézt pod deku a zhasnout, ozvalo se zaklepání na dveře jeho apartmánu. Popadl svoji služební zbraň, kterou si zastrčil za gumu kostkovaného pyžama, a přešel ke dveřím. Mrkl přes kukátko na chodbu, kde stála jeho femme fatale toho dne. Mohl si tedy oddechnout, že jeho nezvaný host není někdo nebezpečný, a otevřít dveře. „Omlouvám se, že vás ruším v takové noční hodině. Avšak potřebuji s vámi promluvit,“ pravila Riza

  Zákeřná Pravda 02 Pak už se s Eagleyeovou mohli rozjet na okraj Central Parku, kde byla nalezena pátá oběť. Pár minut po tom, co SUV nastartoval, se rozhostilo v autě trapné ticho. Hotch se snažil si vštípit do paměti, že tato žena rozhodně není Hawkeyeová, jenže se mu to moc dobře nedařilo. Napadlo ho, že kdyby si s ní promluvil a ona by se charakterově projevila jinak než jeho snová nadporučice, iluze by splaskla. Jenže jak ten rozhovor začít? Naštěstí cesta nebyla dlouhá, a tak nakonec celá jízda proběhla bez jediného slova. Zaparkovali na Devadesáté sedmé a pěšky došli až k Jezírku na místo ohraničené červenobílou páskou. V jinak obvykle přeplněném parku se ten den sotva dalo najít živáčka, což se dalo vysvětlit, nejen tím, že před pár hodinami se zde udála vražda a lidé se bojí, ale také dost pochmurným počasím. Bylo již šero, pršelo a uhlazený trávník se proměnil v hnědou bahnitou břečku. Ani kachnám se nechtělo plout po Jezírku a raději zůstávaly u kraje krčící se pod veliký

  Zákeřná Pravda 01 „Zdálo se Čuangovi, že je motýl, jenž poletuje kolem, motýl se cítil motýlem, nic mu nechybělo, nevěděl, že je Čuang. Náhle se probudil a ustrnul, je Čuang! A teď neví, zdálo se Čuangovi, že je motýl, nebo se zdá nyní motýlu, že je Čuang?“ - Čuang-C   Krev. Spousta a spousta krve, bolesti, zmaru a bolavé jámy v hrudi. Omamující hořkosti a zoufalství, které ochromuje a spaluje duši na popel. Horko, oheň, kouř. Štípavý zápach spálených těl a křik. Síla destrukce dřímající v jeho rukou, v jeho dlaních. Moc, která měla pomáhat a přitom jen škodila. Jeho sny byly vždy takové. Děsivé, plné násilí, smrti, nadpřirozených jevů a bytostí. Věděl, že v jeho oboru to není výjimečné. Nočními běsy trpěl téměř každý agent v terénu, ale přeci jen jeho byly jiné. Jednalo se o souvislý příběh. Pokaždé, když zavrčel oči, jako by nespal, ale probudil se do jiné dimenze, žil druhý život. Říkal si, že dokud za bdělého stavu jasně ví, že se jmenuje Aaron Hotchner, o nic váž

 Brdy 2021 Tak jsem se zas vydala na procházku. Tentokrát vám tedy přináším fotografie jak z Brd, tak okolí Barrandova. Se vším tím zmatkem ohledně koronaviru, si člověk ani nevšimne, jak pěkná je letos zima. Po několika letech je konečně zase sníh a to i v Praze. Škoda jen, že si ho člověk nemůže pořádně užít. Mrkněte také na mé profily na Shutterstocku a Adobe. Adobe Stock Shutterstock Hill Praha Tree in Brdy Snowy pine needles Snowy pine needles 2 Hill Praha 2 Snowy pine needles 3 Snowy forest Snowy lake Snowy pond Snowy pond 2 Snowy pond 3 Snowy pond 5 Snowy pond 4 Night city in the distance Night snowman Night street 2 Night street 3 Night street Winter river 2 Winter river 2 Snowy climbing  Night bridge in the forest Night train tracks