Blog neznámé umělkyně

  Reidův právník     To ráno bylo již od samotného začátku divné. Nejdříve se na dálnici srazila dvě auta, takže Morgan dojel později než obvykle. Přesto, když dorazil, ve své kanceláři seděl jen jeho šéf. Nepřítomnost nejmladšího člena byla zvláštní. Vždy chodil v čas, někdy dokonce i s Hotchem. Což byl také důvod, proč holky začaly spekulovat nad tím, že ti dva musí snad na ústředí FBI dojíždět společně. Naštěstí nezůstal ve velikém openspaceu dlouho sám. Za několik minut po něm se z výtahu vypotácely i JJ a Emily. Morgan se nejdříve lekl, že je snad někdo přepadl, jak se stěží držely na nohou, pak si ovšem všiml, že obě mají na nosech posazené tmavé sluneční brýle, i když venku bylo pod mrakem, a vzpomněl si, že děvčata včera vlastně plánovala tu dámskou jízdu. Neubránil se úšklebku. Zdálo se, že to asi malinko přehnaly, přesto se raději zeptal: „Jste v pohodě, co se včera stalo?“ „Nemám zdání,“ zahučela Emily a chytla se za hlavu. JJ, která si zřejmě pamatovala víc, jen

 S rouškou na procházku Tak jsem se byla opět projít, protože sedět doma na zadku je možná v rámci COVIDu bezpečné, ale už z toho šílím. Učím se teď fotit večerní fotografie "urban traffic" s dlouhou expozicí. Construction cranes Leaves Goat Meadow flower Night Parting Trees in sunset Trams Final station Night tram Polyclinic Barrandov To the tunnel Chaplin's Square 01 From the tunnel 02 To the tunnel 02 Chaplin's Square 02

  Povinnost                 Chodba před kabinetem Dr. Connorse byla plná studentů, kteří nervózně podupávali, potichu se mezi sebou bavili a horečnatě listovali výpisky v naději, že si ještě něco vryjí do paměti. Zkouškové období znamená pro studenty i kantory moře stresu, nejistot a povinností. Tento hlouček žáků měl štěstí, jednalo se o ty, kteří již prošli písemným testem. Přesto ještě stále nebyli za vodou a čekala je finální ústní zkouška.                 Peter Parker seděl jako mnozí ostatní z daného hloučku studentů na schodech vedle dveří do kabinetu. On sám do výpisků z přednášek nehleděl, místo toho upíral pohled na svého spolubydlícího, jenž stál u stěny naproti němu. Jeho mysl nebyla zaměstnána biochemií, stále dokolečka si přehrával rozhovor s Furym. Ten sice potvrdil Alexovu spolupráci s CIA, vyjádřil ovšem jisté překvapení, že je tento konkrétní člověk ještě stále dostupný. Z nějakého podivného důvodu měl šéf S.H.I.E.L.D.u dojem, že Pleasure, nebo též agent Rider, ji

  Jizvy                 „Kde jsi byl?“ uvítal ho Pleasure, když konečně stanul na prahu jejich pokoje. V duchu si musel připomenout, že Alex nemá ponětí o jeho utajené identitě a pokud ho chce dopadnout, mělo by to tak zůstat.                 „Udělal jsem si menší volno. To víš, halloweenská party, přátelé… také bys to mohl někdy zkusit,“ odrecitoval svoji připravenou výmluvu.                 Blondýn na to nic neřekl, jen si ho změřil podezíravým pohledem. Bylo jasné, že si o tomto prohlášení myslí své a Peter se nedokázal ubránit srovnání, že jeho takzvaný přítel je jako nebezpečný pes čichající všude kolem sebe. Raději už dál nic neřekl a jen se svalil na postel. Noha ho stále dost bolela. Alex se vrátil ke čtení knihy, kterou držel před tím, než Peter vrazil do jejich pokoje. Zraněný hrdina chtěl usnout, ale to se mu přes bolest a stres, který byl jasně dán přítomností vraha v místnosti, nedařilo. A tak prostě jen ležel a koukal do zdi, než se rozhodl, že se půjde alespoň um

  Doctor and Professor   “Yes, it sounds really absurd, but we cannot just ignore the obvious clear facts, just for some of our prejudices,” Dr. Daniel Jackson finished his lecture, and the few people who was into the hall began to pack their things in bags with slight disappointment. Daniel frowned. When he began his lecture, the hall was full, but over time, the hall became depopulated. People weren't yet ready for history on the scale of the entire universe. He sighed and began the same activity as his listeners. “That was extremely interesting lecture. It is truly incredible what archeology can offer us, what evidence and truths not only about our past, but also about our present reality,” one of the few listeners who followed and endured even came after him. But Daniel didn't even look at her. He knew very well, that all experts laugh at his theories and only weirdos, fans of science fiction and occult sciences attend his lectures. “That is very kind of you; unfo