Blog neznámé umělkyně

Minulost vždy přijde Steve byl skvělý člověk, možná tak trochu prosťáček, nebo to co dělal, ho skutečně bavilo a viděl v tom naplnění. Vždy byl tak ochotný se vším pomoct, slušný a pracovitý člověk, možná až moc. Připadala jsem si hodně provinile, když jsem ho požádala o to, aby pohlídal malého. Steve ovšem souhlasil, no jistě, že souhlasil… Jeho dobrotivé srdce by snad nedokázalo odmítnout. Pak se však věci trochu zkomplikovaly a do obchodu náhle vkráčel jakýsi muž. Měl zelenou bundu, flanelovou košili, džíny a trekovky. Vyhlížel dost nebezpečným dojmem a na chudáka Steva se díval hořkosladkým úsměvem. Rentgenoval ho tím pohledem, jako by nic jiného než on neexistovalo, a já věděla, že ten muž si nepřišel nic koupit. Přišel za Stevem. Chvíli spolu ti dva mluvili, z toho co říkali, jsem zaslechla jen pár slov: zklamal jsem… vše skončilo špatně… lidská důstojnost… další zabití, jdeš taky… dobře. Nikdy mě nenapadlo přemýšlet o minulosti toho laskavého člověka, co jsem znala. Nikdy mě ne

ŽERT Někdo již něco slyšel, někdo neměl ani tušení, ale je tomu tak, po zhruba třech letech jsem se zase nachomýtla k tvorbě filmu, a tentokrát ho zde pod tímto článkem můžete i shlédnout. Film nese název ŽERT a jedná se o psychologický thriller. Příběh vypráví o dvou nerozlučitelných kamarádech, kteří točí videa na web tipu jako je youtube a dělají si navzájem různé kanadské žertíky, jeden z těch žertíků se však nepovede a věci dopadnou snad nejhůř, jak mohly. Jedná se přitom o krátkometrážní snímek o osmi minutách, když se nepočítají různé bonusy, jako je ŽERT trailer, nebo ŽERT veselé záběry z natáčení. Film vznikl na podnět školy jakožto semestrální práce na předmět Tvůrčí psaní II. V hlavních rolích se nám zde představují Jiří Ludvar, Jiří Kokavec, Jaroslava Dvorská a mojí maličkost ve filmu tentokrát naštěstí neuvidíte, za to jsem však byla asi alfou a omegou pro práci za kamerou jakožto scénáristka, režisérka a střihačka. Také jsem měla hodně na starost kameru, s čímž mi také do

Kolotoč lží Lži, lži a lži, námět, který mě vždy jako autorku přitahoval. Na téma týdne moc často nepíši, protože mě většinou nijak neinspiruje a své články vydávám s větším zpožděním, ale tak pro tentokrát udělám výjimku… Kdo lže, ten krade, do pekla se hrabe. Tak mluv pravdu a tuž těžkou zradu. Doufej, že mračna bolesti tě omilostní od té nečesti. Protože proč bys chtěl lhát, kdyby se nebylo čeho bát. Pravdy se velmi bojíš, a tak zdvořile raději mlčíš. Ne však vždy to lze, každý přeci jen zalže. Neříkej mi svá tajemství, nech si své prokletí. Neříkej své hříchy ostatním, nebo tě navždy ztratím. Napsal jsi to na dvě stránky, zamknul jsi to do schránky, musel ses s tím svěřit, teď zmije mají šanci udeřit. I když nenajdou tvůj klíč, pravda jednou jim vyjde vstříc. A o to následky budou horší, protože to je to, co lež jí dluží. >> předešlý díl >> další díl

00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 Pokračování povídky, co spadla pod stůl... Není má zcela jinou formou, koncept a lze jí nalézt zde pod názvem Prokletý. ( http://jajafilm.blog.cz/1901/proklety-prolog ) 00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 Mohl jsem ji nechat v nejbližším městě v nemocnici, ale nechtělo se mi ji budit. Byla unavená a vyčerpaná. Rozhodl jsem se, že ji prostě vysadím cestou v nejbližším městě, kde bude nemocnice, ale až se probudí. Kolem půl sedmé jsem zastavil u benzínky, natankoval jsem tam a koupil něco na zub s miskou, vodou a houbičkou. Trochu jsem jí omyl obličej od krve a slz. Neprobudil jsem ji tím. Spala velmi tvrdě, až to bylo vtipné. Musel jsem si dávat velký pozor. Žena sama s mužem, skoro nahá, zabalená pouze do deky a bundy, takhle tvrdě spící, celá špinavá od krve slz a hlíny, spousta lidí by si to mohla špatně vyložit. Těžko bych mi policie uvěřila, těžko by věřila komukoli v takové

Bezdomovec Metatron mě zradil, mí bratři a sestry přišli o domov kvůli další mé osudové chybě, tak jako já… Nebo to snad bylo tak, že jsem ztratil domov již ve chvíli, kdy jsem se rozhodl pro Zemi nad zkorumpovaným Nebem, pro učinění správné, ale obtížné věci nad jednoduchostí bytí, pro svoji lásku a přátelství nad mocí a postavením. Andělé ztratili domov, já ztratil křídla. Stal jsem se osamělým a štvaným člověkem s bolavým srdcem, jenž možná má ponětí o lidství, ale nemá ponětí o lidských tělesných potřebách. Muž plný viny, toulající se slepě světem, bezmocný, bez víry a pevného bodu, ztracen. << předešlý díl >> další díl

Student z Ameriky (Věnováno mému bráškovi) Daleko za tou velikou louží můj hodný bráška popeláří, básničku si ode mě zaslouží, snad se mi ho potěšit podaří. Snad ten náš student z Ameriky, inženýr s titulkem dopravní logiky, najde dobrou práci v Česku lehce, a bude se mít tuze sladce.

Absolutní rým Za chladného ubohého měsíce září, v temnotě najednou naděje září, že ze mě bude slavná hvězda, jasnější než na obloze hvězda. Lidé budou mi v úctě kynout, já budu z jídla a lenosti kynout. Zatímco oni koupí si na dveře zámek, já si z domova vytvořím zámek. Zatím co já držím výherní los, oni zírají na mě jak v zoo los. Zatím však co ty v dole rubáš, já budu muset obléknout si rubáš. Zatímco ona klika, sláva se mi hodila, neznámá žena jed do jídla mi hodila, a tak díky neznámé, závistivé travičce, přičuchnu ze spodu k té zelené travičce. >> předešlý díl >> další díl

Tak a máme tu další anketu, další můj drobný průzkum... Tentokrát je anketa zaměřená na rozšíření rubriky Moje videa. Tvořit videa mě zase začalo více bavit a doufám, že se vám má tvorba líbí, a tak pro vás mám jednoduchou otázku: "Z jakého fandomu byste chtěli, aby bylo moje další video?"

SPN // Tractor Tak a máme tu další video a opět se jedná o fandom seriálu Supernatural (Lovci duchů). Tentokrát byla vybrána píseň Traktor od české skupiny Visací zámek, legenda českého panku. Doufám, že vás tím pobavím a konečně mě budete milovat :D... protože já vás miluji, nebo alespoň ty, kteří komentují. Tak pěknou podívanou. :-)