Blog neznámé umělkyně

Mohyla U čtyř chrličů Má kamarádka a její rodina dělají nádherné mini zahrádky do bytů a pokojů. Jsou to takové bonsaje a zároveň modely, vypadá to vážně kouzelně. Dokonce nedávno vytvořili jednu, která z několika míst je schopna vypouštět kouř, takže může fungovat jako kadidlo. Na tyto překrásné zahrádky se můžete podívat i si je koupit. Více informací naleznete zde na jejich stránkách: http://www.ikeniva.cz/ Jak do toho však zapadám já? Byla jsem požádána, abych vytvořila propagační video. Výsledek můžete posoudit zde:

Hon na Zmijozela Poté, co Harry vyšel z domu pana Sharpa ještě celý zpocený a unavený z boje se smrtipláštěm, užuž se chtěl přemístit na ministerstvo, když zaslechl něčí rozhořčené výkřiky a duté rány. Jeho nebelvírská zvědavost a odvaha mu nedaly, a tak zamířil po zvuku do vedlejší ulice. Tam na špinavé zemi plné listí v louži ležel muž a kolem něj stálo pár dalších vesničanů. Někteří do něho kopali, jiní na něj křičeli. Někteří dokonce vrhli několik kleteb. "Furnunculus!" "Rictusempra!" "Žer slimáky!" "Jak se ti líbí tvá medicína, ty ubohej Smrtijede smrtijedská!" křikla žena napravo a kopla do toho nebožáka. "Já nejsem…" pokusil se muž ohradit, ale vysloužil si jen další hulákání a údery. "Jasně, že jsi, ty Zmijozele zasranej!" "Co se to tu děje?!" vstoupil do celého dění Harry. Na to se hlouček lidí otočil a pohlédl na něj. Změřili si ho důkladně od hlavy ke kotníkům a pak to mezi nimi zvědavě zašumělo: "To

Book the film 2018 Stejně jako minulý rok i letos se konal festival Book the Film. Pro ty z vás, kteří nevědí oč se jedná: BTF je festival krátkometrážních filmů, který pořádá Městská knihovna v Praze. Zatím se konal letos a loni, takže to je poměrně nový projekt, ale já doufám, že se to usadí a čeká nás ještě mnoho ročníků. Ačkoli festival nepoutá tolik pozornost jako jiné akce podobného druhu, má velmi příjemnou komorní atmosféru, ve které není hlavní vyhrát, ale především zúčastnit se a moci prezentovat svoji práci, protože zde nezáleží na tom, jestli jste začínající autor studující na nějaké filmové škole, nebo naprostý amatér. Tento rok bylo přihlášeno 14 soutěžních snímků, promítalo se v prostorách kavárna Liberál a to dne 3.11. První místo získal film Promítač, na druhém místě se umístila Armáda Spásy a třetí místo dostal Psychopompos. Minulý rok jsem v rámci tohoto festivalu měla přednášku o 3D animaci, tak letos jsem byla zase za fotografku. Zde odkaz na oficiální stránky Měst

Godrikův důl Na návsi v poměrně malé vesničce, ležící ve West Country v Anglii, stála socha mladého muže. Znázorněnému muži, nebo spíše chlapci, mohlo být něco málo pod dvacet let. Sotva byl plnoletý. Nejednalo se ovšem o monument nějakého prince, nebo umělce, který přišel o život příliš mlád, ani o pomník nějaké tragédie. Ne, bylo tomu právě naopak, jednalo s o upomínku vítězství dobra nad zlem. Daný hoch měl rozčepýřené vlasy na všechny strany, kulaté brýle a na čele se mu rýsovala zvláštní jizva ve tvaru blesku. Nápis dole pod ním hlásal: Harry Potter (*1980), přemožitel černokněžníka Lorda Voldmorta. "Protože je potřeba se postavit proti násilí, strachu a bojovat za své blízké pro jejich i pro naši budoucnost." Samotná skulptura ovšem nebyla tak zajímavá jako osoba, která právě stála před ní. Také se jednalo o muže, oproti ovšem vyobrazenému chlapci mu bylo zhruba kolem třiceti. Dlouhé černé vlasy měl již teď svážné do drdolu a hranatou bradu mu částečně skrývaly vousy.

Místní štamgast V baru bylo ticho a též poměrně prázdno. Až na jednoho muže sedícího u stolu v koutě a obsluhy nikdo jiný neměl tu čest ocenit ten ranní klid. Kdo by to také chtěl v půl šesté ráno, že? Přítomný zákazník byl evidentně místní štamgast, který tu s láhví ohnivé whisky trávil veškerý volný čas. Hrál si se sklenkou a pozoroval, jak první paprsky z protějšího okna procházejí jantarovou tekutinou a vrhají tak zlatavé odlesky na desku stolu. Číšnice znuděně utírala jeden z půllitrů, zatímco druhý se jí sám myl ve dřezu, a svého hosta si příliš nevšímala. Moc dobře věděla, že mu potrvá ještě jednu hodinu, než se mu podaří dopít zbytek láhve, který mu nechala na stole, a požádá ji o další alkohol. Náhle zavrzaly dveře a do místnosti se přiřítil rozčilený zrzek s tváří posetou nepřeberným množstvím pih a s pronikavýma modrýma očima. Dle draze vypadajícího hábitu, pravděpodobně zakoupeného v obchodě U Keprníka a Frivolitky, to byl někdo z vyšší společnosti, asi hrdina války, někdo