Blog neznámé umělkyně

Děsivé hlubiny internetu - Několik kratších témat II. (Druhy vypravěčů, počet slov v kapitole, stará díla se mají mazat či archivovat) V této článkové sérii "Děsivé hlubiny internetu" zde již jedna kapitola, přinášející hned několik kratších témat, byla a měla v názvu římskou jedničku. Je tedy logické, a dalo se předpokládat, že má maličkost zplodí přinejmenším ještě jednu takovou kapitolu, ne-li jich více. Často opakujících se otázek na různou látku tvůrčího psaní jsou totiž mraky, a pokud mě to nepřestane bavit a budu mít na to čas, "Děsivé hlubiny internetu" pravděpodobně jen tak neskončí. Druhy vypravěčů O problematice vypravěčů jsem již také několikrát psala, nejdříve v článku "Než tě nakopne múza… aneb tvorba fikčních světů" a pak i ve již zmiňované předchozí kapitole. Není zrovna ideální, že je tato problematika tak roztříštěná do několika různých příspěvků, ale holt ne vždy mě hned napadne úplně všechno o daném tématu. K tomuto komentáři mě inspir

Ve znamení tvého jména (FF Doctor who) Můj drahý Doktore, Brahma již dávno zemřel a Šiva se nikdy nenarodil. Vesmír je veliký, černý a stejně tak osamělý jako ty. O to více mě tíží, že i já tě musím znovu opustit, ale prosím netruchli pro mě. Vím, že nenávidíš konce, to bys snad ani nebyl ty, ale kdo říká, že tím vše končí. Tak prosím neplakej a nehněvej se na celičký svět, který tak či tak nemůžeš přes svoji lásku nenávidět. Jsi přeci pánem času a čas vše spraví… a tak léči tento svět a utíkej, co to jen jde, můj chytrý chlapče. S láskou tvá Lakšmí << předešlý díl >> další díl

Démon s červeným nosem (FF Supernatural) Měl to být výjimečný den. Bylo mu pět let, to je přesně tolik, kolik člověk má prstů na jedné ruce, ale taťka nepokládal za nutné tento významný den strávit s ním. Sam byl moc smutný, protože chápal, že táta má moc práce, a že jeho práce je náročná, ale přeci nežádá zas tak moc. Jenže evidentně ano, žádá. Chtěl schválně probrečet celý den, dokonce ho i zajímalo, jestli by to dokázal. Jeho starší bráška ovšem zase zachránil Samův svět. "Já vím, že jsi doufal, že dnes tady na tvé narozky bude. Moc mě to mrzí, ale podívej! Tohle jsem včera vyhrál v kartách," řekl starší z chlapců a zamával lístky do cirkusu druhému klučinovi před obličejem. "Půjdeme tam spolu. Není to daleko, jen pár bloků od školy, do které teď chodím. Bude to určitě hrozná legrace… šašci, artisti… a cukrová vata. Našetřil jsem pár dolarů, můžeme si dát cukrovou vatu!" Sam se pousmál a utřel si uslzené oči. "Tak jo," kývl vděčně. Kdyby ovšem tušil, c