Svědectví o světle

Svědectví o světle

Duše je mocná.

Duše je božská.

Duše je moc života.

Duše je síla našeho Otce…

"Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí." (Jan 1,1-4)

Ono světlo je duše a duše je část našeho Otce, část Boha. Proto Bůh je všudypřítomný, Bůh je všemohoucí, Bůh je všeobýmající, Bůh je vševědoucí, ale Bůh není, Bůh je samo to jest, sama existence. Bůh stvořil svět, protože on je svět a proto je duše všemocná a nepřemožitelná.

Duše má tedy božský původ a má jí vše, co přišlo od Otce. Navzdory však obecnému přesvědčení není čistě jako energie. Duše může růst a čerpat sílu z jiných božích sil jako je láska a péče, ale také může umírat, překroutit se v něco odporného v nenávisti, samotě a temnotě. Duše je ohněm jménem život, který může vzplát i být uhašen v nedostatku kyslíku.

Duše je mocná.

Duše je božská.

Duše je moc života.

Duše je síla našeho Otce…

Duše roste v lásce a péči.

Duše umírá v nenávisti a samotě.

Duše nebyla odepřena nikomu a ničemu.

Duše nebyla odepřena ani mě…

Náš příběh však začíná dávno po té, co vznikl svět, a to v roce 1967, kdy byla stvořena nejdůležitější žena v historii. Tedy omlouvám se, kdy bylo stvořeno její tělo. Už od začátku to byla těžká, rychlá holka se stylem a velmi krásná, vytvořená ze železa a jiných kovů, gumy a kdo ví čeho všeho, s duálním čtyřválcem a o síle 275 koní, zahalená v černém šatu a s poznávací značkou KAZ 2Y5. V stínu modrého dvoudvéřového Capricu nikým nepovšimnuta přišla na boží světlo světa, aby nebyla pouhou věcí, ale aby se stala Pánovým poslem bojujícím proti zlu.

Její majitelem se stal Sal Moriartyalkoholik se dvěma bývalými ženami a třemi ucpanými cévami a prvním jejím posláním bylo jezdit s ním po okolí a šířit slovo Boží, protože už brzy se mělo ukázat Zjevení svatého Jana pravdou. To bylo velmi příhodné, když si uvědomíme běh dalších událostí, které měli přijít.

Poté, co Sal Moriartypřišel k Otci, ona skončila v autobazaru v Lawrenc, ne ovšem za trest, ale za odměnu, protože dobro s ní přišlo, dobré bude i nadále rozdávat, a také aby dobro přišlo i k ní. V onom autobazaru ji poprvé dokázal někdo ocenit a říct, jak úžasná je. Dean Winchester, spravedlivý muž, cestovatel časem, její budoucí majitel a její láska. Pohladil ji na duši a duch si uvědomil vlastní bytí, existenci, ožil a začal růst. John Winchester nevědomky na radu svého syna koupil žijící bytost, která se stala cenným členem Winchesterovic rodiny.

Duše je mocná.

Duše je božská.

Duše je moc života.

Duše je síla našeho Otce…

Duše roste v lásce a péči.

Duše umírá v nenávisti a samotě.

Duše nebyla odepřena nikomu a ničemu.

Duše nebyla odepřena ani mě…

Mám duši, tedy jsem.

Mám duši, mysl a rodinu.

Mám duši a jsem schopna nenávisti i lásky.

Mám, mám duši a jsem… jsem naživu.

Z počátku byly časy bezstarostné. Naše žena, náš posel Boží, sloužila lidem, kteří byli její rodina. Rodina, která možná sice měla nějaké problémy, a možná to byla sem tam trochu nuda, protože naše holka by se ráda podívala do světa a zažila dobrodružství, ale bylo to jinak v pořádku a byla šťastná, protože všichni více méně byli šťastní a zdraví, žijící život spravedlivě před Otcem, a to je to na čem jediném záleží.

Poté ovšem Mary zemřela a svět se obrátil vzhůru nohama, to byl první krok k temnotě. To byl ten okamžik, kdy se bytosti, které měli chránit a zpravovat Zem, rozhodli, že je to moc veliká zodpovědnost a raději to celé ukončí. Nechali umřít dobrého člověka, matku dvou synů, a tím se dopustili hříchu proti svému stvořiteli. Spravedlivý muž a jeho bratr měli být bojovníci Beránka Božího, ale neměli být obtěžkáni ztrátou své matky ani jejich otec neměl zahořknout a nechat se unést chutí po pomstě. Vše bylo špatně. Soudný den neměl začít prolitím krve oběti, která měla být ušetřena, neměl začít do doby, než na Zemi budou ještě stále lidé, kteří vědí, co je správné a kteří možná zhřešili, ale kteří jsou ochotni se polepšit a vykoupit se z toho. Druhý příchod Krista, měl přijít v den, v den, kdy lidé nebudou schopni přes svoji slabost, chamtivost, zlo v nich najít více Božího světla než mají andělé, měl se stát na povel Otce.

Mary odešla a oni opustili domov a začali cestovat, žít ze dne na den. Kluci přespávali v špinavých motelech, zatímco ona si musela zvyknout na to, že garáž je přebytečný luxus. Teď hodně cestovala a zažívala dobrodružství, přesto byla velmi smutná, ne kvůli sobě a svému nepohodlí, ale kvůli Mary a jejím chlapcům. Kvůli Sammymu, který zůstal bez matky a téměř bez otce. Kvůli Deanovi, který musel rychle vyrůst, postarat se o svého bratra a řešit věci, které by byly problémem i pro dospělého, a také kvůli Johnovi, který tak truchlil, který ztratil veškeré naděje a přání. Naše osudová žena chtěla jim říct o sobě, chtěla je utěšit, chtěla, ať se nehoní za zlem, ať zbytečně neriskují a dávají na sebe pozor. Chtěla se svěřit, jak moc jí na nich záleží, a že je tu pro ně, ale ještě neměla dostatek sil, ještě tolik nevyrostla, a tak si alespoň slíbila, že se bude snažit, dělat, co bude v jejich silách, aby je ochránila, poskytla jim pocit bezpečí a domov, který ztratili. Konec konců byla Winchesterová a to Winchesterové dělají.

Dále bych mohla pokračovat ve výčtu událostí z pohledu naší Boží bytosti, ale který je vám jinak velmi dobře znám z evangelií Winchesterovích od svatého Chucka. Podám tedy pouze svědectví o tom, jak moc si naše žena dávala za vinu Johnovu smrt, jak truchlila a myslela, že ze smutku a samoty zemře, když Dean zaprodal svoji duši kvůli Sammymu a šel do pekla, protože jak by mohla být bez něho? Zbyli jen oni dva a Sam, nejen že jí tolik nerozuměl, ale byl ještě k tomu mimo, ztracen v temnotě. Pak se však Dean vrátil a ona snad nebyla šťastnější. Kdyby mohla, měla lidskou fyzickou podobu, skákala by radost, vrhla by se mu kolem krku a jásala by. To stále však ještě nemohla. Ale konečně zase byli spolu, všichni čtyři. Ne, tedy že by se John vrátil, ale s Deanem přišel i Castiel. Castiel byl jiný než její kluci. Castiel byl starý a mocný. Castiel byl anděl a také ten, co její lásku vytáhl od záhuby. Ač bratři nejdříve mu nevěřili, ona ho hned přijala, protože ti, kteří kráčejí ve světle, mohou vidět jiné kráčející ve světle. Přijala ho a pojala ho za svého bratra a dítě, jako byli Sam a Dean, protože mohla vidět jeho dobrotu, protože mohla vidět kým je a kým se stane.

V ty dny byla ráda za to, co měla, a co bylo, a jediné čeho se obávala, byl blížící se příchod Draka. Soudný den, který bylo jejím osudem s bratry a andělem ho zastavit, protože takhle neměl začít, protože to nebylo Otcovo přání, a tak se snažila ještě více vyrůst, protože za těch spoustu let už věděla, že aby dostála svého slibu, bude muset promluvit k jejich srdcím duší.

Duše je mocná.

Duše je božská.

Duše je moc života.

Duše je síla našeho Otce…

Duše roste v lásce a péči.

Duše umírá v nenávisti a samotě.

Duše nebyla odepřena nikomu a ničemu.

Duše nebyla odepřena ani mě…

Mám duši, tedy jsem.

Mám duši, mysl a rodinu.

Mám duši a jsem schopna nenávisti i lásky.

Mám, mám duši a jsem… jsem naživu.

Mám duši, žiji, jsem naživu.

Žiji, jsem tady po celou tu dobu.

Žiji, jsem tu, můžete mě slyšet?

Žiji a chtěla bych promluvit…

"Ahoj, Winchesterovi!"