Andělé patří do nebe 05

Druhé dějství

(Skutečný svět, Země)

Scéna první

Viktorův dům, hlavní hala o tři roky později

Na scéně Viktor a František

Viktor: Jak jsme na tom s oslavou?

František: Vše zařízeno, můj pane.

Viktor: Obsluha, zábava, jídlo a další věci?

František: Ano, pane to vše je zařízeno, zbývá jen poslední věc. Jako hostitel byste měl mít paní domu. Neříkám, abyste se hned s nějakou ženil, nebo něco takového, ale muž ve vašem postavení a…

Viktor: A co?

František: Promiňte, pane, tyto soudy mi nepřísluší. Vždy mi šlo jen o vaše blaho, štěstí a pověst.

Viktor: Ne, nemusíš se omlouvat, chápu to.

František: Skutečně? Nejsem si jist. Jste příliš pyšný na to, abyste se jí přiznal. Ne, jste dost pyšný na to, abyste si to přiznal sám sobě.

Viktor: Nevím, o kom to mluvíš, starý příteli.

František: No, to určitě, jistě že to víte. (mumlá si pod vousy)

Viktor: Co jsi to říkal?

František: Nic pane, vůbec nic.

Viktor: Dobře! Mohl bys mi říct, jestli ta nová služebná má něco na starosti na té oslavě?

František: Myslíte Evu! Proč probůh ji nemůžete nazvat jménem?! Zase jste se pohádaly? (povzdychne si)

Viktor: Ale vůbec ne, my se přeci nikdy nehádáme. Co bych to byl za pána, kdyby si služebnictvo toto ke mně mohlo dovolit.

František: No, to určitě. Ty bys ji určitě vyhodil za to. To je absurdní. (mumlá si pod vousy) Má na práci obsluhu stolů v domě. Proč se ptáte?

Viktor: Dal by se na tu práci sehnat někdo jiný?

František: To snad nemůže myslet vážně. On ji skutečně chce vyhodit. To snad… zbláznil se, můj pán se zbláznil! (mumlá si pod vousy a kroutí nevěřícně hlavou) Ano, dalo by se to, pane, ale já osobně bych…

Viktor: Tak to rád slyším! Výborně, zařiď to a pošli ji teď za mnou! Můžeš jít.

František: Oh, můj pán se dočista zbláznil. Můj pán se zbláznil láskou, kterou nemůže mít, a tak ji teď chce vyhodit. Běda, běda (mumlá si pod vousy a odchází ze scény)

(Viktor nehybně stojí na místě a poté schovává hlavu do dlaní)

>> další díl

<< předešlý díl