Blog neznámé umělkyně

  Ztráty Chvíli jen tak mlčky seděli v modrém svitu měsíce, který pronikal do jejich pokoje oknem, než se Alex uklidnil a uvědomil si, kde je. „Promiň, vzbudil jsem tě?“ řekl to s intonací, jako by se ptal, ale ve své podstatě to zkonstatoval. Peter však na to energicky zavrtěl halovou. „Ne, ne. To je v pohodě, byl jsem vzhůru ještě předtím. Také jsem měl noční můru.“ „Aha,“ hlesl blondýn. Poté nastalo dalších několik minut tíživého ticha. Přestože celá ta scéna byla nepříjemná až trapná, ani jeden z nich neměl evidentně náladu znovu hned zkusit zabrat. „Zjistil jsem, že někdy, když nemohu usnout, nebo mám zlé sny, pomůže se svěřit,“ prolomil ticho Pleasur. Jeho spolubydlící si nervózně skousl ret. Nechtělo se mu moc svěřovat s tím, o čem byl jeho noční běs. Příliš to souviselo s jeho tajnou identitou Spider-Mana, ale Alex pokračoval, aniž by si snad jeho reakce všiml. „Zdálo se mi o smrti mé hospodyně Jack. Bral jsem ji jako starší sestru....

Několik fotek z chalupy Díky koroně většina z nás zrušila dovolené v zahraničí a tak nezbývá než si užít toho volna na nějaké té chalupě...  Wet morning Sunflower? Wet morning 2 Pink flowers from our garden The path is the goal Stump Dad worked Wire mesh Born apples The path is the goal Bee on a flower Wire mesh 2 Dad worked 2

PTSD „Hej, pane Starku, slyšíte mě, tady Peter,“ vydralo se mu z hrdla, když si k němu klekl. Tony na něj hleděl prázdnýma očima. Jeho pravačka, část hrudníku i obličeje byly znetvořeny. Kov z Iron-Man obleku byl přiškvařen k tělu. Kameny byly zničeny, Thanos i s armádou se proměnil v popel. „Vyhráli jsme,“ hlesl hoch, jeho mentor ho ovšem sotva slyšel. „Vyhráli jsme, pane Starku,“ zopakoval znovu, byla v tom však hořkost, pláč. Vyhráli, protože se jeho hrdina obětoval. Hrdlo se mu svíralo, oči ho pálily, tělo měl v jednom ohni i chladu zároveň. Ne, ne, ne… to ne! V duchu zoufale křičel. Modré světlo v Tonyho hrudi zablikalo a pak nadobro pohaslo. Cítil, jak ho paní Starková bere za rameno. Přes uslzené oči na ni pohlédl. Blond vlasy měla rozčepýřené na všechny strany, tvář poškrábanou a špinavou. Věnovala mu laskavý, ale smutný úsměv. „To je tvá vina.“ „Co, cože?“ Peter nebyl schopen nejdříve pochopit její slova. „To je tvá vina,“ zop...

(Ne)normálnost Peter znovu hypnoticky přejel nabídku ve školní kantýně, duchem však byl ve svém pokoji a vymýšlel, jak se proplíží kolem Alexe na Spideyho obhlídku města. Už celý měsíc měl nového spolubydlícího a za celou tu dobu nebyl schopen vyrazit na superhrdinskou výpravu. Pleasur vstával brzy a večer potřeboval dělat věci do školy. Času bylo o dost méně, než když studoval střední. Možná by si prostě mohl zítra vzít svůj oblek na přednášky a po nich nezamířit hned na pokoj, ale provětrat své sítě. Prostě místo toho, aby plnil své hrdinské povinnosti večer, začne je dělat odpoledne. "Hmmm, myslím, že si tentokrát dám tu hrachovku," prohlásil Alex, který zrovna stál vedle něj a také se díval na nabídku jídel. "Co!? Ty si chceš dát ty zelené sinice?" zašklebil se na něj Peter. "No jo, ne každý může jíst dennodenně na dva palce tlustý steak s hranolkami," pokrčil blonďák rameny se stejně širokým úšklebkem a jemným šťouchnutím do Peterových žeber. "Au...

Positive negativism I call it positive negativism. Imagine the worst that can happen, live in full color, and then begin to assume that this variant is the most likely. If possible, do everything you can to avert it... and if it doesn't help and your idea becomes a reality, at least you can say you knew you it. This will make you an absolutely terrible and annoying companion, an old owl that can only enjoy life with a certain level of alcohol in its blood, but this approach will save you a lot of bitter disappointment. Add to that healthy skepticism and paranoia and you will become elusive. That is exactly what is needed in my profession. I knew from the first moment that I know, there was something wrong with this guy. Jonathan Pine - far too perfect for our plans, a man with many names who happens to cross our path several times. But shit, not even in a dream! There are no coincidences. My personal tip was that he was an agent of someone: MI6, CIA, Mossad, SVR ... there were alwa...

Podezíravost Ačkoliv krátké setkání s Harrym Petera nakonec nijak zvlášť nepotěšilo a ani ho nenaladilo na "nový úspěšný začátek na vysoké škole" , v něčem měl Osborn junior pravdu. Být na pokoji sám mělo rozhodně několik výhod. Zaprvé se nemusel před nikým plížit v kostýmu, nikdo ho nerušil při učení a ráno mu nikdo nezacláněl v koupelně. Na to si to užít měl ovšem jen bezmála týden. Pracoval zrovna na svém úkolu z předmětu Cvičení z organické chemie, když mu náhle jeho pavoučí instinkt začal bít na poplach. Následovalo zavrzání dveří a poté jeho nový spolubydlící vstoupil a za sebou táhl kufr, podobně jako on sám před pár dny. "Ahoj. Promiň, že jsem sem tak vrazil, ale na mém minulém pokoji nešlo topení, a tak mě přidělili sem, prý že tu máš volné místo," vysvětlil a podal Peterovi ruku. "Alex Pleasur," představil se. Peter ruku stiskl, ale neubránil se zamračení. Jeho instinkt se stále neuklidnil a přitom evidentně žádné nebezpečí nehrozilo. Že by to b...

Loki's world He was driven out, punished for his pride. He didn't like that the inhabitants of the planet, which was entrusted to him, were killing themselves and their hearts were ruled by uncertainty. He wanted to rule them. He thought a firmer hand would help them. Tragically, however, he was wrong. He should have understood it much earlier. Midgardans love freedom and cannot be bound. They are by nature much closer to him than to any Asgardian. Now, under the guise of a new identity, knocked down to one of them, he finally saw true. Evil on Earth can only be fought in one way - from within. "Oh, you're too bloody perfect, Jonathan Pine," said Agent Burr, and Loki resisted the sudden impulse to grin. He's not perfect, he's a god! He still is, though he lost most of his power. "That's your trouble. I don't want you perfect. Go on, have a biscuit. Eat it," she said, handing him a wholemeal something that was more of a biscuit parody, but...