Daň za hrdinství 03 - (Ne)normálnost


(Ne)normálnost



Peter znovu hypnoticky přejel nabídku ve školní kantýně, duchem však byl ve svém pokoji a vymýšlel, jak se proplíží kolem Alexe na Spideyho obhlídku města. Už celý měsíc měl nového spolubydlícího a za celou tu dobu nebyl schopen vyrazit na superhrdinskou výpravu. Pleasur vstával brzy a večer potřeboval dělat věci do školy. Času bylo o dost méně, než když studoval střední. Možná by si prostě mohl zítra vzít svůj oblek na přednášky a po nich nezamířit hned na pokoj, ale provětrat své sítě. Prostě místo toho, aby plnil své hrdinské povinnosti večer, začne je dělat odpoledne.

"Hmmm, myslím, že si tentokrát dám tu hrachovku," prohlásil Alex, který zrovna stál vedle něj a také se díval na nabídku jídel.

"Co!? Ty si chceš dát ty zelené sinice?" zašklebil se na něj Peter.

"No jo, ne každý může jíst dennodenně na dva palce tlustý steak s hranolkami," pokrčil blonďák rameny se stejně širokým úšklebkem a jemným šťouchnutím do Peterových žeber.

"Auuu," zaúpěl Parker, i když díky jeho schopnostem to nebylo tak nepříjemné, jako by bylo pro kohokoliv jiného. "Už ti někdo řekl, že jsi příliš všímavý pro své vlastní dobro?" Přesně tak, protože i díky jeho schopnostem potřeboval vydatnější stravu a zdálo se, že na rozdíl od jiných, Alex měl tendence si takových to maličkostí všímat. Další fakt, proč bylo téměř nemožné se kolem něho proplížit jako Spider-Man.

"Jistě. Je to můj speciální talent," zasmál se Alex. A ne jediný, pomyslel si Peter. Teď již věděl, proč měl jeho spolubydlící tak atletickou postavu - to díky karate. Také spolu neabsolvovali odbornou španělštinu, protože jí Pleasur mluvil plynule, stejně jako dalšími čtyřmi jazyky.

Objednali si jídlo, zaplatili ho a pak zamířili k volnému stolu vedle okna. Než se usadili, blondýn mimoděk pohlédl ven a zkontroloval jak dění mimo budovy, tak uvnitř jídelny. Vždy vybíral úniková místa, jako by čekal každou chvíli nějaký útok. Peter si jeho zvyku všiml, nijak ho ovšem nekomentoval. Přišlo mu, že nemůže svého přítele soudit kvůli několika zvláštním návykům. Jako by snad on sám byl vzor normálnosti, když považuje za běžné lézt po zdech.





Komentáře