Blog neznámé umělkyně

Léčka, nebo šance? Do velké uvítací haly vstoupila vysoká krásná blondýnka. Mohlo být sotva o pět let starší jak Artemis sám. Přes modře nabarvené třpytivé řasy se na mě dlouze zadívala a pohodila hlavou. Poté však jako by si uvědomila, kde je její místo, ladně se uklonila, její letní šaty se přitom pohybu zavlnily a já mohl tušit její štíhlé, vypracované křivky. Byla skutečně jako ta nejkrásnější růže, ale byla to podivná a tvrdá krása. Dýchalo z ní jakési sebevědomí, jistota a chlad. Tvář a především velké oči měla krásné, ale byly tvrdé a říkaly, že tato osoba je sice krásná, milá a velice šťastná, ale neměli byste si ji znepřátelit. Vzpomněl jsem si, co jsem si o ni našel. Julie Butlerová, mladší sestra Butlera, jediná z Butlerů za celou známou jejich existenci, která se neoddala osobní ochraně, ale stala se slavnou sportovkyní v oblasti bojových sporů. "Ach, Julie mohla bys prosím odnést našemu hostovi jeho věci do pokoje. Děkuji," rozkázal ji Artemis a ona bez sebemenší...

Dobrou chuť Sledoval jsem zářivou tabuli monitoru, na které se rýsovala Yagamiho tvář. Yagami ležel na posteli a díval kamsi do stropu, poté otočil hlavu a otráveně se zahleděl kamsi na jedno z prázdných míst v pokoji. Odvrátil svůj pohled zpět na strop, po chvíli však zase otráveně sklouznul pohledem na to místo a poté se obrátil na strop. To udělal ještě několikrát. Dokonce, ne byl jsem si jistý, že i předchvýlí jemně pokrčil rameny. Jako by byl v místnosti ještě někdo a on s ním tímto způsobem mluvil. Jestliže však tomu tak bylo, byl to někdo neviditelný, někdo se štítem, folií… někdo z národa… Ne, mé kamery jsou natolik dobré, že kdyby tomu, tak bylo, viděl bych ho/jí stejně jako Myrtu. Jasně byla tu malá šance, že jeho štít je lepší než ten Klusákův, kdo by ho však dokázal vytvořit? Opal? To je hloupost, ta byla již dávno pryč ze hry a i kdyby nebyla, neměla by prostředky, ani důvod něco takového dělat. Jasně chtěla by se mně a Myrtě pomstít, ale rozhodně by neměla důvod zabíjet z...

Střetnutí Myrta bušila na skleněnou tabulku okna a křičela tak, že jsem se téměř bál, že vzbudí dvojčata. Naštěstí kromě dvojčat a Julie v domě nikdo další nebyl. To se však za několik málo hodin mělo změnit. Nechtěl jsem, aby se osoba, která měla přijít, s kapitánkou Myrtou Krátkou, kdy setkala, ale… Je pravda, že Myrta by mohla použít svůj štít, ale já zatím nevěděl, co všechno o mně a Národu ona osoba ví a jakou používá moc. Bylo by tedy zbytečně riskantní, vystavovat Myrtu takovému nebezpečí. Bohužel kdybych jí to řekl, nesouhlasila by. Tvrdila by mi, že jeden jediný den strávený se mnou je rozhodně o dost nebezpečnější než cokoli jiného. Asi skutečně nemám právo rozhodovat, co je a není pro ni nebezpečné. Ne po tom všem. Jenže, Myrta se stala jednou z osob, kterou… Nemyslet na to. Navíc než bych jí to všechno stačil vysvětlit, bylo by již pozdě. Myrta dál bušila na okno a křičela mé jméno mezi vzlyky. "Arty, Artemisi, okamžitě otevři a povol mi vstup! Fowle máme spolu nevyří...

Zločinec Artemis Fowl Byl nádherný slunný den. Na obloze ani mráček. Užívala jsem si letu. Vzduchu, který mě ovíval a nádherného pohledu z ptačí perspektivy na krásy Irska. Toto byl můj první den z mé zasloužené dovolené. Možná, že jsem přeci jen trávila poslední dobou o dost víc času na povrch, než kdokoli jiný, ale to bylo pouze služební! "Já přeci mám právo mít volno, tolik jsem se za poslední dobu nadřela! A když už ho mám, je jen logické, že ho chci strávit s NÍM…" zastavila jsem se uprostřed věty a dokonce i uprostřed letu. Stoupla jsem se na vrchol The Spire of Dublin. "Co, co jsem to, pane bože, zase řekla! Kdo by s tím arogantním mladým Bláteníčkem chtěl trávit dobrovolně svůj volný čas, svou dovolenou?!" zakřičela jsem a byla šťastná, že se vznáším tak vysoko nad O'Connell's Street, že mě lidé dole pode mnou nemohou slyšet. "Huuu, arogantní mladý Bláteníček! Nemluvíš čirou náhodou o Fowlovi?" zazněl mi Klusákův hlas u ucha a na spuštěném ...

Kolik již bylo napsáno románů a natočeno filmů, seriálů na téma mimozemských civilizací? Kolik z nás věřilo v další inteligentní život a kolik z nás představu mimozemského života odmítalo? Ať jsme věřili, nebo nikoli, asi pro každého to byl šok, když v lednu tohoto roku zaznamenaly satelity v Americe již slavný vzkaz: "Hrovrnof Grol co Nari vás všechny zdraví a rozhodli jsme se s vámi navázat meziplanetární obchodní a partnerské vztahy. Přicházíme v míru a věříme, že si navzájem můžeme být užiteční. Pro další a lepší komunikaci k vám vysíláme několik našich vyslanců." Po tomto sdělení se rozhořela vášnivá debata, jací oni mimozemšťané, přesněji Hrovrnof Grol co Nari, jsou a jestli skutečně "přicházejí v míru". Kde, jak a kdy se zde objeví a jak bychom měli odpovědět? Nakonec jsme se dozvěděli, že přiletí ve velkém létajícím talíři právě do naší země. Většina z nás zatím neměla šanci se s někým z Hrovrnof Grol co Nari setkat, ale včera odpoledne mělo proběhnout diplo...

Psychofizický problém je problém, který nastolil Descartes, když tento svět rozdělil na substanci duchovní a hmotnou, které jsou podle něj na sobě nezávislé, a problém potom vzniká u člověka, kde se tyto substance přeci jen prolínají. Když si například pomyslíme, že chceme zvednout ruku (tedy jedná naše substance duchovní), naše tělo zvedne ruku (tedy jedná naše substance hmotná). Descartes tento problém vyřeší tak, že člověk je vyjímka. V mozku je duchovní substance tak veliká a hmotná tak malá, že dochází k částečnému mísení. Toto vysvětlení však není zcela důsledné. Jak bychom mohli tedy jinak objasnit tento problém? Tento problém by se také dal vyřešit occasionalismem. Podle tohoto názoru je nad těmito dvěma substancemi ještě jedna neomezená, která je řídí, a to je Bůh. Řekne duchovní substanci, aby chtěla zvednout ruku, a hmotné, aby ruku zvedla. Tím pádem substance jednají každá nezávisle na druhé a zároveň to vypadá, že tomu tak není. Tato teorie však může popírat další Descart...

Než tě nakopne múza… aneb dodatky, nápady a múzy Článek, který jsem napsala pro jeden web. Jak moc jsem již tenkrát tušila? Jak málo jsem toho tenkrát věděla? …. Toto je spíše takový soubor rad, návrhů, jak ozvláštnit tvorbu, a inspirace, určené pro začínající, ale především již pro pokročilejší spisovatele, kteří chtějí nějak učinit zajímavější svoji tvorbu nebo experimentovat. Na tohle mi někteří asi chtějí říci, že experimentuje ten člověk, co se ještě nenašel. Na toto mám jednoduchou odpověď. Spisovatel, umělec by měl experimentovat a vyvíjet se pořád, nezakrnět. Pokud totiž odmítne obměňovat svoji tvorbu, jeho tvorba se stane nezajímavou, okoukanou a nedokáže nás vytrhnout z každodenní šedi. Pokud vás tento argument nepřesvědčil, mám ještě jeden. Netvrdím o sobě, že jsem nějak dobrá, dělám chyby. (A to hlavně gramatické, což jsou dost velké chyby, aby čtenáře vyrušily při čtení.) Radím, ale sama bych možná potřebovala poradit a to i přesto, že píši již hodně, hodně dlouho. Za tu d...