Kolega z FBI, nebo ne?

Kolega z FBI, nebo ne?

"Dobrý den, jsem speciální agent Jones Bleck a tohle je můj kolega Mike David," představili se bratři Winchesterovi a ukázali na potvrzení jejich identit falešné průkazy.

"Těší mě, mé jméno je šerif Malcon Hend, rád vás poznávám," kývl šerif a potřásl jim rukou, pak se však mírně ušklíbl. "Chystá se od vás federálů přijít ještě někdo, nebo už jste celá parta?"

Sam s Deanem překvapeně zamrkali. "Jak chystá se ještě někdo?" zopakovali nechápavě.

"No, trousíte se jako švábi na pivo, tedy se vší úctou, ale to nic, váš kolega už je uvnitř, všechno, co víme, jsem mu už řekl," pokrčil rameny šerif a bratři se na sebe se zamračením pohlédli, ale pak přikývli a zamířili si to do domu oběti. Přítomnost někoho třetího ve vyšetřování mohla být znepokojující, ale nic, co by se nemohlo stát. Člověk, jehož šerif označil za jejich parťáka, mohl být od FBI a až je uvidí, tak je zatkne, nebo ne. Možná je nepozná, koneckonců Winchesterové oficiálně byli považováni za mrtvé, nebo také vůbec nemusí být agent. To že to o sobě někdo tvrdí, ještě nic neznamená, to věděli oba až moc dobře.

Ale I když naši kluci věděli, že "jejich kolega" může být kdokoli a čekali mnohé, rozhodně nečekali muže, jenž vypadal stejně starý jako oni, s hnědými vlasy něco mezi Samovým a Dianovým účesem s patkou, velkým nosem, špičatou bradou, skoro bez obočí a propadlými oči, které se ani jednomu z bratrů nelíbily, protože se až moc podobaly těm, co viděli každé ráno v zrcadle. Muž přesto však ani za mák nevypadal jako agent FBI. Oblečen byl jako vysokoškolský profesor do bílé košile s modrým motýlkem, hnědého saka a riflí s červenými kšandami. Neměl ani zbraň, jen podivnou stříbrnou bzučící věcičku se zeleným světýlkem, kterou teď mířil na chudinku nebožku.

Sam s Deanem k němu váhavě přistoupili a Dean si odkašlal s nadějí, že tak na sebe jemně upozorní, nezdálo se totiž, že by si jich vůbec všiml. Muž podivnou stříbrnou věcičkou přestal mířit na oběť, stáhl ruku, chvíli tu svoji kouzelnou hůlkou zkoumal, zamumlal něco v tom smyslu jako "zajímavé, skutečně moc, moc zajímavé" a sklidil tu věc do kapsy u saka, až poté se otočil k oběma bratrům a obdařil je svým širokým, upřímným a laskavým úsměvem dítěte, které právě dostalo nějaké cukrátko.

"Ahoj, já jsem Doktor," pozdravil je a pak ke každému z nich přistoupil a naznačil polibek na každou z jejich tváří. Na to se oba bratři ošili a ani nezakrývali, jak moc jim tenhle fyzický kontakt s tím cizincem byl proti srsti. Teď už Sam s Deanem měli jasno, ten chlápek stoprocentně nebyl agent FBI a určitě to byl podivín, možná nějaký blázen, co utekl z ústavu, nebo skutečně ještě hůř, vůbec to nebyl člověk. Protože skutečně, kdo by se choval takhle? Přesto se bratři rozhodli s tím podivínem hrát tu jeho hru a rovnou ho nezpacifikovat, dokavaď nebudou vědět, co je zač.

"Doktor kdo?" zeptal se Sam.

Onen podivín se zasmál. "Prostě jen Doktor," vyhrkl nadšeně, pak však zvážněl. "A teď mí drazí, věděl by někdo z vás, na co se to vlastně tady díváme?" řekl a ukázal směrem k tělu.

"Tak asi na mrtvolu chudinky paní Charlie Sweet, ty chytráku," zabručel nakvašeně Dean, kterému rozhodně ono chování toho muže Doktora nijak nevonělo.

"Skutečně?" Doktor nadzvedl obočí a pak vytáhl znova tu stříbrnou věcičku a udělal to samé jako předtím. Bratři Winchesterovi se mohli jen domnívat, že tím asi nějak skenuje, prohlíží a analyzuje tělo před sebou a kontroluje své závěry. "Protože já bych to s takovou jistotou netvrdil."

"Jo?" zachovával si Dean svůj skepsismus.

"Ano, protože ač to vypadá, že se díváme na Charlie Sweet, pravděpodobně to není Charlie Sweet," zakroutil Doktor hlavou, "Nemůže být, tedy za předpokladu, že Charlie Sweet, byla člověk, protože tohle, tohle tělo nemá jedinou lidskou buňku."

"Nemá lidskou buňku, takže je to co?" zeptali se oba bratři, celí chtiví vědět, nejen kam jejich "né-kolega z FBI" míří, ale také, co je zač, že to může tvrdit, náhodný blázen, co čirou náhodou něco objevil, anděl, či jiná zrůda, která se rozhodla míchat se jim do případu, kvůli svým nějakým zájmům, nebo další lovec?

Doktor se nadšeně zasmál. "To zatím nevím, ale co vím, že tu musí být důvod, proč jsem tady a proč mi někdo odsud poslal na můj psychopapír prosbu o pomoc. Strach, zoufalství a smutek spojené s nadějí na záchranu s takovou silnou, že to překonalo tisíce světelných mil a roků."

Sam s Deanem byli mimo, psychopapír, světelné míle a roky, volání o pomoc… Cože?! Teď už si byli téměř jist, že tenhle chlápek před nimi je víc, než se zdá. "Chceš říct, že tady bude někdo trpět a umírat, že zemřou další nevinní," zavrčel okamžitě vztekle Dean.

"Nikdo neumře a ani nebude trpět, ne když jsem tu já. A vy…" Doktor se odmlčel. Vmáčkl se mezi dva bratry a oba najednou objal, tak jak to už tolikrát udělal třeba s Amy a Rorym. "A vy, pokud se nemýlím, mi pomůžete."