Přání starému příteli k narozeninám

"Nejlepším zrcadlem je starý přítel." - Čínské přísloví

Garcia

"Můžu dál?" ozval se ode dveří Spencerův nakřáplý hlas.

"Jasně, zlatíčko," zavrkala jsem, aniž bych odtrhla pohled od monitoru. Slyšela jsem, jak Spencer vešel dovnitř, zavřel za sebou dveře a usadil se na židli vedle mě. Se zájmem jsem se k němu otočila a propíchla ho zkoumavým pohledem. On ze své kapsy vyndal lízátko, rozbalil ho a strčil si ho do úst.

"Tak povídej mé Zázračné dítě, s čím ti může tetička Garcia pomoci?" vyzvala jsem ho.

"S ničím, jen jsem tě přišel pozdravit," pokrčil nevině rameny.

"Nevěřím," zavrtěla jsem hlavou.

Mladý genius si povzdechl. "Jen mě napadlo, dokázala by ses dostat přes zabezpečení UNIT?"

"UNIT?" zamrkala jsem překvapeně. Věděla jsem o té organizaci. Tedy věděla jsem o její existenci, že je mezinárodní, ale hlavní štáb má ve Velké Británii, že občas přebírá naše případy, které jsou ještě podivnější a odpornější, než normálně, ale hlavně jsem věděla, co se mezi hackery proslýchá. Prý mají nemožné, nadpozemské přístroje. Každý slušný hacker měl sen, že se mu jednou podaří jejich obranu položit na kolena a bude mít k veškerým tajemstvím přístup.

"Ano," kývlo moje zázračné dítě cucaje lízátko. Nepřekvapilo mě, že o UNIT ví, nakonec to Spencer byl geniální a věděl vše. Proč se na to ale ptal? Proč s tím přišel? "Chtěl bych, aby ses tam nabourala," oznámil prostě.

"Proč?" Další pokrčení ramen. "Není to nic špatného, jen chci popřát svému starému známému k narozeninám."

"Tvůj starý přítel pracuje v UNIT? Ty máš staré přátele? Ne, drahoušku, že bys… ale, pokud vím…" začala jsem celá překvapená brebentit. Všichni jsme věděli, jak smutný život náš genius měl, předtím než vstoupil do ABU, stejně jako to, že tady to bylo jen o fous lepší. Věděli jsme, že předtím neměl moc přátel, a tak se mi nemůžete divit, že mě ta informace překvapila. Nejen, že Spencer někoho dobře znal mimo tým tak, že mu chtěl popřát k narozeninám, ale ten člověk pracoval v UNIT! V té UNIT! Tvrdilo se, že v záhadné UNIT pracují jen lidé, kteří teoreticky neexistují. "Proč mu prostě nepošleš email nebo blahopřání?"

"To by bylo vcelku nudné a on se rád baví. Neříkej mi Garci, že to pro tebe není výzva," šťouchl do mě a já se musela usmát. Jo, to byla! To byla naprosto ohromná výzva, kterou si přece nemůžu nechat ujít.

Mladý genius se však na chvíli zamračil. "K prolomení systému budeš potřebovat vyšší výkon počítače a nenrofeutarasiér," zahučel spíš sám pro sebe.

"Budu potřebovat, co?" Spencer však neodpověděl. Vzal lízátko, sebral několik mých plyšáčků, sponku do vlasů, rtěnku a tužku, shýbnul se pod stůl k počítači a vytáhl z něho několik kabelů. Něco tam chvilku kutil a pak s prázdnýma rukama zase vylezl. Vyndal z jedné kapsy svoji kouzelnou hůlku a posvítil na počítač. S malým "Bbzzzzz" monitor počítače dvakrát zablikal, a pak se na obrazovce objevilo uprostřed okénko, které hlásilo: "Nainstalován nový program, k počítači bylo připojeno nové zařízení, k dispozici nenrofeutarasiér, výkon HExm 5420 MGZ." Překvapeně jsem zamrkala, ale Spencer se spokojeně usmál.

"To by mohlo stačit, teď by to nemělo být o nic těžší, než prorazit zabezpečení FBI," prohlásil a mrkl na mě. Náhle se však praštil ještě do čela a z kapsy ještě vyndal ušmudlaný papírek. Podal mi ho.

"Hodně štěstí a zdraví nesmrtelnému Kapitánu Jacku Harrknesovi k jeho 650. narozeninám, přeje Doktor," přečetla jsem nahlas.

"Jo, bylo by fajn, kdyby to viselo na hlavní stránce. Velký blikající nápis přes celou obrazovku," usmál se. "Díky Garci jsi skvělá, opravdu úžasná," políbil mě na čelo a vypochodoval z místnosti, než jsem stačila cokoli říct. K 650. narozeninám? Kapitán Harrkness? Nesmrtelný? Co to u všech všudy? To byl vtip, ne? Honilo se mi hlavou, asi to souviselo s nějakou vzpomínkou, hrou co hráli v dětství nebo tak něco. Hodila jsem to za hlavu a udělala jsem prostě to, oč mě můj přítel požádal. Nakonec, Dr. Spencer Reid byl možná otevřený, upřímný a naprosté zlatíčko, ale já věděla, že ani zdaleka o něm nevíme vše. Něco skrýval, něco velkého a temného. A přesto bylo větší záhadou, že jsem to z celého týmu profilerů byla ta jediná, která si toho všimla hned, jak ho poprvé spatřila.

"Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem; to nejdůležitější je očím neviditelné." - Malý princ

>> předešlý díl

>> další díl