Zákeřná Pravda 02

Pak už se s Eagleyeovou mohli rozjet na okraj Central Parku, kde byla nalezena pátá oběť. Pár minut po tom, co SUV nastartoval, se rozhostilo v autě trapné ticho. Hotch se snažil si vštípit do paměti, že tato žena rozhodně není Hawkeyeová, jenže se mu to moc dobře nedařilo. Napadlo ho, že kdyby si s ní promluvil a ona by se charakterově projevila jinak než jeho snová nadporučice, iluze by splaskla. Jenže jak ten rozhovor začít?

Naštěstí cesta nebyla dlouhá, a tak nakonec celá jízda proběhla bez jediného slova. Zaparkovali na Devadesáté sedmé a pěšky došli až k Jezírku na místo ohraničené červenobílou páskou. V jinak obvykle přeplněném parku se ten den sotva dalo najít živáčka, což se dalo vysvětlit, nejen tím, že před pár hodinami se zde udála vražda a lidé se bojí, ale také dost pochmurným počasím. Bylo již šero, pršelo a uhlazený trávník se proměnil v hnědou bahnitou břečku. Ani kachnám se nechtělo plout po Jezírku a raději zůstávaly u kraje krčící se pod velikými listy jednoho ze stromů.

„Jak jsem napsala ve své správě. Pachatel používá odstřelovací pušku Falcon, ráže dvanáct celá sedm milimetrů, dosah tisíc šest set metrů,“ začala Eagleyeová a rozhlédla se po okolí. „Výstřel přišel od tamhletud,“ ukázala k zástavbě.

„Myslíte jeden ze stromů na konci parku?“ hádal Hotch, ale policistka zavrtěla hlavou.

„Ne pane, to by nebylo příliš strategické. Teď už se šeří a je deštivo, ale ještě v poledne by kdokoliv na těch stromech byl vidět. Domnívám se, že pachatel zvolil některý z těch domů,“ odpověděla.

Aaron svraštil výrazné černé obočí. „Není to moc daleko?“

„Ne pro zkušeného střelce, čemuž odpovídá i volba zbraně. Falcon je puška vyrobená v České republice zbrojovkou ZVI. Ve státech není běžné ji sehnat,“ vysvětlila Eagleyeová.

„Neznámý ji použil, i když není moc dostupná. Kvůli její kvalitě?“ spekuloval agent FBI.

„Není to špatná zbraň, ale já bych ji nezvolila. Řekla bych, že pachatel je buď to na tuto pušku zvyklý, nebo už ji má dlouhodobě v držení,“ odpověděla.

„Děkuji, detektivko Eagleyeová,“ pravil Hotch a už lovil v kapse u saka mobilní telefon, aby zavolal Garciové, do kterých kamer u jakých domů se má nabourat.

„Rizo,“ řekla blondýnka a on se v půli pohybu zarazil.

„To je mé křestní jméno. Můžete mi tykat,“ nabídla mu, její tón však zůstával stále dost odměřený, bez stop koketnosti. Hotch si toho však stěží dokázal všimnout. V hlavě mu jen dokola znělo to jediné slovo: „Riza“. To byla zcela určitě podivná náhoda. Musela být, jinak si to nedokázal představit. Rozhodně si nechtěl namlouvat, že to je nějaký osud, nebo že se již s Rizou Eagleyeovou někdy setkal a tato jeho zkušenost vstoupila do jeho podvědomí. Každopádně ať už blázní nebo ne, měl by zavolat Penelopě.

Ta ho uvítala svým typickým veselým flirtujícím já. „Ano, co si žádá velký šéf od studny poznání?“ zašvitořila. Eagleyeová nehnula ani brvou.

„Potřebuji, abys projela všechny kamery na roku Central Park West, Sté, Sto prvé a Sto druhé ulici,“ objednal si.

„Jasně, ale bude to chvíli trvat. Sama se ozvu,“ přislíbila Garciová a pak ukončila hovor.

Když se pak s Rizou vrátili na stanici, většina jeho týmu již na ně čekala včetně Reida, který evidentně na něco přišel. Nadšeně všechny přitáhl do místnosti s mapou a začal se svoji přednáškou: „Víte, celou dobu jsme nad tím přemýšleli klasicky. Teoretizovali jsme nad tím, jestli oběti byly zabity na objednávku. Domnívali jsme se, že neznámý s nimi nemá vztah, když volí zbraň na velikou vzdálenost… A já vykresloval geografický profil, abych určil, v jakém prostoru se neznámý pohybuje. Některé z těch věcí možná odpovídají, ale neviděli jsme to nejjednodušší a hlavní.“ Spencer popadl pravítko a jednu z fix. „Nepodívali jsme se na místa činu z dostatečného nadhledu. První oběť James Smith zemřela zde na křižovatce mezi Čtyřicátou osmou ulicí a Ditmars Blvd. Ben Brown naše druhá oběť byl zavražděn na Hamilton Ave.“ Reid energicky zvýraznil oba body na mapě a poté je propojil čárou. Hotch zauvažoval, kolik kávy dnes jeho mladý kolega musel vypít. Pravděpodobně více než bylo zdrávo. Doktor ovšem pokračoval: „Třetí místo činu je zde na autobusové zastávce Myrtle Av.“ Při těch slovech Spencer propojil na mapě všechny tři body a vytvořil tak trojúhelník. „Vraždy pak však neskončily. Další obětí byl Samuel Miller, který zemřel na křižovatce Padesáté deváté a Šedesáté čtvrté, a Lucas Williams u Jezírka v Central parku.“ Opět spojil nové dva body k sobě. „Vidíte to?“ zeptal se a v jeho tónu bylo znát něco jako triumf. Jeho kolegové ovšem jen nechápavě zavrtěli hlavou.

          

„Emmf, dobře.“ Mladý génius si nervózně zastrčil jeden z kaštanových pramenů, který mu předtím spadl do obličeje, za ucho, znovu se chopil fixy a začal jednotlivé body propojovat. Tentokrát začal u Browna, kterého propojil s místem vraždy Williamse, pokračoval čárou k první oběti, poté spojil toto místo s Millerem a zakončil to celé autobusovou zastávkou Myrtle Av. Před týmem BAU se začal rozkrývat podivuhodný obrazec.

„Našemu neznámému nezáleží na obětech, ale na místě. Má to přesné schéma,“ konstatoval Rossi, kterému začínalo pomalu docházet, co se jim jejich kolega snaží říct.

„Takže náš neznámý je okultista? Co ten symbol znamená?“ chtěl vědět Morgan.

„Zatím nic, ale my víme, že neznámý ještě neskončil,“ řekl Reid a začal znovu kreslit. Vytvořil kružnici se středem ve Státním parku Gantry Plaza, která spojila všechny body a Hotche se zmocnilo neblahé tušení. Na tom obrazci začalo být něco děsivě známého.

 

Mezitím Spencer vytvořil rovnoběžku s přímkou prvního a druhého místa činu a dostal nový bod na kružnici, poslední chybějící část onoho pravidelného šestiúhelníku a Aaronovy vnitřnosti se sevřely hrůzou. Odmítal uvěřit tomu, co vidí, protože to nebylo jednoduše možné. Cítil, jak se mu podlomila kolena. Musel se posadit a jen na chvilku zavřít oči. Obával se však, že ten obrazec z hlavy nedostane.

 

„Davidova hvězda, židovský symbol, ale hexagram je též základním hermetickým symbolem života, makrokosmu i slunce. Alchymisté jej používali pro znázornění principu odděluj a zhušťuj. Trojúhelník s vrcholem vzhůru značí oheň a mužskou energii, ten druhý protilehlý pak vodu a ženskou energii. Jejich základny jsou znakem pro vzduch a zemi. Bez ohledu ovšem na to, co to symbolizuje, hlavní je, že -“

„Víme, na jakém místě proběhne další vražda,“ přerušila Spencra Emily.

„Nejen to. Počítal jsem a mezi každou obětí je přesně devadesát devět hodin,“ dokončil Reid a jeho slova Hotche tak nějak uklidnila. Správně, jednalo se o Davidovu hvězdu, nebylo třeba se domnívat nic jiného. Přímo cítil, jak z jeho ramenou spadlo při té myšlence těžké závaží.

„Dobrá tedy. To znamená, že víme, kdy a kde náš neznámý zase zaútočí… A možná budeme vědět i jak vypadá, až Garciová projede všechny záznamy z kamer. Máme tři dny na přípravu. Dnes si tedy můžeme jít odpočinout a zítra začneme s přípravou pasti,“ zavelel a všichni souhlasně přikývli.

<< předešlý díl

>> další díl