„Kamarád“ Jack

"Kamarád" Jack

Nemohla jsem uvěřit svým očím. Ennis, můj Ennis se vášnivě líbal s tím svým "kamarádem z ryb". Líbá ho s takovou vášní, potlačeným chtíčem a neutuchajícím hladem... tak jak mě nikdy nepolíbil. Sakra, neměla jsem ani tušení, když se o něm jen letmo zmínil a pak jednal, jako kdyby nemohl už být bez něho jen jedinou zatracenou minutu.

Nevěděla jsem, co mám dělat. Měli jsme tři malé děti a ony potřebovaly otce... Ennis nikdy, co jsem si pamatovala, nejevil zájem o muže. Ne, můj Ennis nebyl takový hnusák! Za to všechno musel určitě ten jeho "kamarád" Jack! Byla jsem o tom přesvědčena.

Tak moc jsem chtěla tomu parchantovy vyškrábat oči. Začít na něj křičet a nadávat mu do homoušů. Přikázat mu ať nás nechá na pokoji a nepřibližuje k mému manželovi. Zakázat jim celou tu věc s rybami. Vztek a odpor se ve mně od toho okamžiku škvařil a při každém Jackově dopise, pokaždé když se Ennis s ním vydal tam někam do hor, to bylo jen a jen horší.

Bože, jak já toho muže nenáviděla! Ne, jak já jsem mu děsně záviděla. Já možná měla snubní prstýnek, ale Ennisovo srdce mi už nepatřilo. Naše manželství se řítilo do zkázy.