Snažila jsem se tě ignorovat

Snažila jsem se tě ignorovat

"Víš, snažila jsem se tě ignorovat. Celou tu dobu jsem tě tak moc snažila ignorovat," pravila malátně Lydia ležící na Stilesově posteli.

"To asi nebylo nic těžkého," zahučel její kamarád nevěnující moc pozornosti tomu, co mu zrovna opilá a zdrogovaná bungee plácá.

"No, ze začátku rozhodně míň těžké než poté," přikývla zamyšleně Lydia. "Ale to neznamená, že bych si tě nikdy nevšimla. Je těžké nevidět, někoho tak chytrého, odvážného a se smyslem pro humor, jako máš ty. Jenže jsi byl pan nikdo a já chodila s Jensem, dbala na svoji pověst populární barbie?" Lydia se ve svém monologu znovu odmlčela a poprvé za celou tu dobu měla Stilesovu plnou pozornost. "Jenže pak se stala Allison mojí nejlepší kamarádkou a byla po uši zamilovaná do Scotta, a tak ses kolem začal víc a víc motat. Najednou ji už nebyl pouze kluk ze třídy, trapný kamarád Scotta, ten který o mě ví daleko více než jiní, ten co mě vždy, když je nejhůř, podpoří… Říkal jsi všechny ty věci. Kolik jsi toho koupil na mé narozeniny, jak bys byl zničený, kdyby se mi něco stalo…" Lydiin hlas teď už téměř zněl nakřáplé, což značilo, že se co nevidět rozbrečí.

"Lydia! Jestli ti není dobře, nemusíš nic říkat. Nemusíš se zpovídat. Jsi opilá, nahá a zfetovaná sérem pravdy. Co do tebe ty svině daly, jen aby se dostaly Scottovi a Derekovi na kobylku. Prostě jen lež a odpočívej," pravil přísně, ale zároveň jemně Stiles.

"Právě že jsem opilá a zfetovaná sérem pravdy. Mám tedy jedinečnou šanci říct pravdu, o které budeš vědět s jistotou, že je to pravda, bez toho abych si později mohla cokoli vyčítat… Pravdu, kterou bych jinak neřekla," špitla Stilesova dívka snů.

"Jakou pravdu?" nechápal.

"To, že tě miluji… že jsem tě vždy milovala," přiznala, jako by nic.