Recenze na Strýček Váňa

Recenze na Strýček Váňa

00000000

Obecně o divadelním představení:

Stráček Váňa je činohrou od ruského realisty A. P. Čechova. Já byla na představení uvedené 10. listopadu 2014 ve Stavovském divadle vycházející z překladu Leoše Suchařípy a od režiséra Michala Dočekala.

Drama vypráví o životě na vesnici, o několika "zbytečných" lidech žijících na statku: profesorovi v penzi (František Němec), Jeleně, jeho ženě (Lucie Žáčková), Sofii, jeho dceři z prvního manželství (Kateřina Holánová), Vojnické, vdově po tajném radovi (Iva Janžurová), Ivanu Vojnickém, jejím synu (Igor Bareš), Astrovi, lékaři (Martin Pechlát), Těleginovi, zchudlém statkáři (Saša Rašilov), Marině, staré chůvě (Johanna Tesařová), a Sluhovi (Jiří Souček). Profesor je rozmrzelý, nemocen, možná tak trochu hypochondr, žijící ve vlastním světě. Jeho žena je velmi krásná, ale jinak vcelku hloupá a celé dny nic nedělá. Ivan Vojnickij zasvětil celý svůj život pro to, aby profesor byl zajištěn a stal se někým slavným a uznávaným, když se však tak nestalo a profesorův život se chýlí ke konci, má pocit vlastní marnosti, promrhání svého života, také se trápí kvůli neopětované lásce k jeho mladé ženě. Po Profesorově ženě ovšem netouží jen on, ale i lékař Astrov, který zezačátku hodně pije, aby tak zapomněl na to, že mu umřel pacient. Do Astrova je také zamilovaná Sofie, která neoplývá nijak velkou krásou, zato je však rozumná, starostlivá a jediná přičinlivá osoba. Celé představení vyvrcholí, když Profesor přichází s řešením, jak všem pomoci od nezáživného a ubíjejícího života na vesnici, a chce po nich, aby prodali statek. Vojnickij se tuze rozzuří a pokusí se profesora i zabít, to se mu však nepovede, a tak nakonec profesor se svoji mladou ženou odjíždějí. Opouštějí ostatní a ti se už těší, až zase začnou něco kloudného také dělat.

Pro a proti, proč se přijít na toto představení podívat…

Stráček Váňa je ruská klasika, o jejíž hodnotě asi není sporu, nicméně otázkou je jakým významem a přínosem je tato hra pro dnešního diváka. Jaký vliv má život v malém městě nebo na vesnici na člověka v době aut, telefonů a internetu? O kolik se dnes liší od toho ve velkoměstě? Moderní technologie možná aspoň částečně srovnaly tento rozdíl, avšak žijeme dnes všichni spíše ve městě, nebo na vesnici? Hra jak jsem se již zmínila je o "zbytečných, malých" lidech, kteří nic moc kloudného nedělají, jen si stěžují, jak jsou nemocní, staří, upracovaní, jak se nudí a promarnili své mládí, o lidech, které i dnes bohužel můžeme potkat. Proto se hra zdá aktuální, ale může se jevit i jistým způsobem trýznivá a rozčilující, a tak bych ji rozhodně nedoporučila lidem, kteří zrovna nemusí hry zaměřené na kritiku společnosti, nebo právě na ukazování "malých, zbytečných" lidí.

Co musím, však velmi pochválit jsou herecké výkony, propracovaná scénografii (za kterou můžeme poděkovat Martinu Chocholoušku) a kostýmy (Zuzana Bambušek Krejzková), které byly spíše moderního rázu, a téma díky tomu tedy bylo přeneseno do dnešní doby. Scénografie byla také hodně bohatá na kulisy, kterých bylo bohatě využíváno, a herci s nimi často sami manipulovali. Za zmínku také stojí hudba od Petra Haase, která se mi nezdála nijak moc výrazná, ale zato dobře dotvářela atmosféru celého představení.

Já osobně si myslím, že pojetí této hry a zpracování bylo velmi zdařilé. Sice jsem nebyla z toho nijak extrémně nadšená, ale to spíše z vybraného tématu, které jsem zvolila spíše pro svoje všeobecné vzdělání, než zábavu.

Hodnocení: 6/10

Doporučuji:

Nevím ovšem komu bych to doporučila, asi všem, kteří mají rádi ruský realismus a drama z venkovského prostředí.