Poezie Pauly Nancy Millstone - Možná jsi zapomněla

Možná jsi zapomněla

Možná jsi zapomněla, kdo já jsem,

nebo to bylo pro tebe jen pomíjivým snem.

Možná jsi zapomněla, kým já jsem,

a díky tomu jsem se stala opuštěným psem.

Pamatuj, vždy bych tu byla a budu pro tebe,

klidně bych pro tebe hledala modré z nebe.

Dala ti rameno, svůj zářivý úsměv i radu,

ty jsi na mě však potají chystala zradu.

Možná jsi zapomněla, kdo já jsem,

nebo to bylo pro tebe jen pomíjivým snem.

Možná jsi zapomněla, kým já jsem,

a díky tomu jsem se stala opuštěným psem.

Smráklo se, na obloze se začaly tvořit mraky,

schovala ses do bezpečí, já však chtěla taky.

Možná ze strachu z bouřky jsi na mě zapomněla,

a já promočená v dešti díky tomu osaměla.

Možná jsi zapomněla, kdo já jsem,

nebo to bylo pro tebe jen pomíjivým snem.

Možná jsi zapomněla, kým já jsem,

a díky tomu jsem se stala opuštěným psem.

Nezlobím se, nic nežádám, nechci omluvu,

tady jen máš to svojí tolik chtěnou svobodu.

Nezlobím se, ale ranila jsi mě tuze krutě,

tak mám snad právo se tvářit aspoň mrzutě.

Možná jsi zapomněla, kdo já jsem,

nebo to bylo pro tebe jen pomíjivým snem.

Možná jsi zapomněla, kým já jsem,

a díky tomu jsem se stala opuštěným psem.

Možná jsi zapomněla na mě,

ale já nezapomenu na tebe.

Možná jsi na mě zapomněla,

a já tím pádem osaměla.