Deska bohů

Deska bohů

Danielův překlad jedné z desek nalezené na PX1-898.

Byli bohové, kteří znali jak cestovat přes tisíce světelných mil hvězdným kruhem, kteří žili po staletí v cizích tělech, kteří ovládali mnoho světů a triliony věřících, kteří vlastnili obrovské vesmírné lodě a armády mužů, kteří v jejich jménu vraždily i umíraly. Bohové, kteří si dokázali podmanit lidskou mysl, dokázali uvalit na člověka jediným slovem děsivou kletbu a nemoci tak strašlivé, které si ani člověk nedokáže představit. Dokázali člověka jedním mocným máchnutím ruky zabít, a pak ho znovu oživit. Přes jejich krutost o jejich božství nebylo sporu, protože nebylo pochyb o jejich moci.

A pak byli jiní bohové. Bohové, kteří dokázali nejen cestovat přes tisíce světelných mil hvězdným kruhem, ale i ho dokázali sestrojit. Znali tajemství prostoru, hmoty, času a vůbec celého vesmíru. Dokázali mnohé, uzdravit jistě umírajícího, oživit mrtvé, zachránit světy, změnit dějiny a povznést se na výší úroveň bytí, bez tíživé prchavosti hmotného těla. Nicméně zavázali se nezachovat do věcí bytostí méně vyspělých, než byli oni samy, a nechat věcem hmotným volný průběh. Nechtěli být soudci ani katy, protože sami ač věděli mnohé, věděli jen, jaké věci jsou, ale ne jaké by měli být. Přesto však o jejich božství nebylo sporu, protože nebylo pochyb o jejich moudrosti.

A pak tu byl muž. Cestovatel, který mohl se vydat kamkoliv v celém prostoru a čase, který měl vědomosti dávných ztracených bohů, ale ze kterých však čas od času něco pozapomněl. Muž, který mohl mluvit všemi jazyky vesmíru, který žil mnoho, mnoho let a za tu dobu viděl a zažil neuvěřitelné. Muž, mocný bojovník, který se zavázal k ochraně slabých a nevinných, k ochraně celého vesmíru, stojící vždy proti zlu bez jediné zbraně, přinášející zázrakem naději a záchranu. Jeden jediný muž… jeden jediný bláznivý muž… jeden jedinečný bláznivý osamělý muž, který nikdy sám neřekl, že má božský původ a skrýval se raději ve stínech, nebo za maskou dítěte. Přesto všichni věděli čím je a skládali na jeho počest básně a ódy. O jeho božství nebylo sporu, protože nebylo pochyb o jeho dobrotě.