Špatné dny Johna Watsona - Středa
Středa
Krvácel… krvácel, nedokázal jsem to zastavit.
"John," zachraptěl.
"To bude dobré, musíš to jen teď vydržet a…" drmolil jsem, ale sám jsem to už v duchu věděl. Nebyla naděje.
"John," dal si to úsilí vyslovit mé jméno znovu. Znělo to jako prosba i modlitba zároveň. Do očí mi vyhrkly slzy a on sebral poslední síly, co mu zbyly, aby mě chytil za ruku a upřeně se na mě zahleděl.
"Promiň," řekl poručík Summers. Pustil moji ruku a zavřel oči, již navždy. Zde zemřel můj nenáviděný nadřízený, člověk, který mě šikanoval, člověk, který vynaložil poslední čas, co mu zbýval, aby se mi omluvil a první můj pacient, který mi zemřel pod rukama.
Komentáře
Okomentovat