Kolega z FBI, nebo ne? - Boží bytost

Boží bytost

Původně měl v povídce "Kolega z FBI, nebo ne?" vystoupit i Castiel, ale pak kvůli délce povídky, ne dostatečnému vykreslení postav a námětu, který si podle mého nezasloužil tolik pozornosti, bylo od toho upuštěno. Ovšem nakonec se mi tohoto obrazu zželelo, a tak aspoň v koši, můžete najít tento bonus.

Castiel přistoupil k tomu neznámému muži, kterého mu Dean se Samem představili jako "Doktora" jednoho z jejich přátel z oboru, a důkladně si ho od hlavy k patám prohlédl svým andělským zrakem, mocí díky, které mohl vidět až k samotným duším. Pro Castiela to byla rutinní záležitost, dělal takto u všech bytostí, které trávily čas s jeho milovanými přáteli, činil tak automaticky pro jistotu, takže to co uviděl, vůbec nečekal. Na druhou stranu, to co spatřil, by ho asi dostalo i v jakékoliv jiné situaci. Vytřeštil oči, ještě jednou se ubezpečil, že to, co vidí je skutečně pravda, a pak bázlivě couvl zpátky.

Dean se zamračil. Tohle byl zvláštní okamžik, potom všem muset někomu představovat Case a zase naopak Casovi představovat Doktora. Cas byl známý v nebi, v pekle i na zemi. Anděl, který se zbořil, který pomohl odvrátit apokalypsu, který kázal o svobodě, který si hrál na Boha, který mohl za pád andělů a tak dále, a tak dále. No a Doktor, Doktor byl prostě Doktor. Dean si musel připustit, že to o tomhle chlapíkovi nic moc neví. Společně se poznali na jednom případu v Severní Nevadě, kde zjistil, že je něco podobného jako on se Samem, i když s trochu podivnými zvyky, chováním i zálibou ve žvatlání nesmyslů a přílišném pacifizmu na lovce, ale i tak ten chlapík zachraňoval a pomáhal lidem. To byla jedna z mála věcí, co o něm věděl, byl si jist, že je to dobrý chlap. Castiel však nevypadal moc ze setkání nadšeně. Ne, kdyby Dean nevěděl, že andělé nic necítí, řekl by, že právě Cas jednal pod návalem strachu.

"Cas?" oslovil v otázce starší z bratrů svého andělského přítele.

"Takže vy jste Castiel!" vyhrkl Doktor a na jeho tváři se objevil rošťácký, ale také naprosto nadšený výraz, který prozrazoval, že by nejraději štěstím a vzrušením by málem hopsal, kdyby to nebylo až moc divné. "Anděl páně, že! Fantastické!" Doktor vytáhl svůj sonický šroubovák a namířil ho na anděla. "Ach ano, skutečně jak jsem se domníval. Nehmotná bytost tvořená v zásadě čirou energií vzniklou při velkém třesku, podobnou energií, kterou má v sobě i matice mé TARDIS. No to je úžasné, jsi skutečně anděl a myslím tím anděl jako anděl, ne jako ti zlí plačící andělé, to by bylo špatné, kdybys byl plačící anděl, ale nejsi a jsi… Jsi překrásný," drmolil Doktor.

Anděl si však Doktorova komplimentu ani nevšiml. Byl až příliš zaměřený na samotného Doktora a tu stříbrnou věcičku. "Přestaň na mě mířit tou věcí a pověs mi, co tu děláš!" rozkázal Castiel, snaže se o autoritativní hlas, což se mu však vůbec nepovedlo, když to bylo o asi tak dvě oktávy výše než, co normálně mluvil, a Dean konečně také pochopil, že jeho prvotní odhad byl správný. Jeho opeřený kámoš měl strach, což bylo divné hned ze dvou důvodů. Ten první byl Cas sám. Andělé jsou jedni z nejmocnějších bytostí, příliš hrdí a mocní. Dean nikdy neviděl, že by jeho anděl měl strach, i když čelil svým mocnějším bratřím, peklu, očistci nebo leviatanům. Nikdy prostě nikdy! Za druhé, proč by se teď Cas měl vůbec bát? Vždyť teď byli v bezpečí…

"Jak tví přátelé řekli, přišel jsem pomoct," odpověděl prostě Doktor s úsměvem a zastřel svůj šroubovák zpátky do saka, podle Castilova přání.

"Jo, to tak, vypadni!" štěkl na Doktora teď už míň se strachem jako spíš s rozčílením anděl.

"Cas!" "Castiel!" vyhrkli oba bratři najednou. "Castieli, Doktor mluví pravdu, přišel pomoct. Známe ho, už jednou jsme s ním pracovali," začal Sam.

"Nevíte o něm nic, on není člověk," obvinil Doktora Cas.

"No jo, ale říct to tímhle tónem, je trochu neuctivé ne," přiznal Doktor, vcelku však nevyveden z míry.

"Ne, není?" pokýval hlavou zase Dean, že jsou bratři s tímto faktem už dávno srozuměni. "Podle všeho to je nějakej emzák, který nemá nic jiného na práci než nám zachraňovat zátky. Proč to dělá, kdo se stará? Kromě toho není to jako bychom vždy spolupracovali jen s lidmi, snad nemusím připomínat zrovna tobě jednoho anděla, co mě vytáhl z pekla!"

"Ale vy tomu nerozumíte! On… on…" Castiel nenacházel slov. "On není z tohoto světa. Věci na tomto světě přišlo od Boha a skrz něj. Věci, lidé, andělé i v přeneseném smyslu monstra a démoni. Všechno od Otce, rozumíte vše! Ale on ne!" Anděl ukázal na Doktora, jako by byl malé dítě, které žaluje na jiné své mamince. "On, ne!"