Než tě nakopne múza… aneb tvorba fikčních světů 05

Zápis do své kostry (konceptu), deníku a užitečnost tohoto počinu…

Jak již bylo řečeno, je dobré, když máte předem, než začnete psát nějaké podvědomí o tom, o čem to bude, jaké budou postavy (charaktery aspoň hlavních hrdinů), stejně jako to jak bude vypadat fikční svět. Je totiž docela těžké psát, když nevíte, kam se dílo má ubírat. Začnete psát pod nějakou skvělou představou a po několika stranách ztratíte chuť, inspiraci, atmosféra je v čudu, nevíte jak pokračovat a uvíznete na slepém bodě. Nebo dílo dokončíte, ale když si to po sobě pak přečtete, zjistíte, že to nemá hlavu ani patu. Ano, můžete tak psát, znám spoustu intuitivních autorů, kteří si sednou k počítači a začnou psát, nechají se unášet na vlnách fantazie, až je povídka napsaná, jenže pak nastává dlouhá fáze škrtů, přepisování a škrtů. Upravují jako šílení, ale když předem máte ponětí o ději, postavách a fikčním světě, napíšete si koncept, tak nebudete muset své dílo tolik upravovat. Bude se vám psát daleko lépe a pro začátečníka, nebo mírně pokročilého, je to rozhodně lepší. Lépe se také vyhnete "dějovým chybám". No jo, já vím, že většině z vás to moc pochuti není. Také jsem začínala tak, že jsem nejdříve psala na vlně inspirace a musím říct, že všechny ty prvotiny jsem nakonec dopsala, ale mám je v šuplíku a nesmí je vidět živá duše.

Jak uvažovat při tvorbě fikčních světů jsme si už také ukázali. Že byste, když řekněte, že ve vašem světě jsou všichni lidé slepí, měli uvažovat nad tím, jé to má důsledky na jejich život i na celý ekosystém. Také jsme si ukázali v cvičeních a ukázkách již několik příkladů konceptu fikčních světů, takže další ukázku asi netřeba. Vlastně jde to abyste nad svým světem, o kterým hodláte psát, popřemýšleli, jak v rámci vztahů děj x postavy x fikční svět, popřemýšleli nad podobností vašeho světa a pravidly našeho světa a i nad světem samotným. Nemusíte si to nutně zapisovat někam na papírek, nebo do chytrého deníčku, nicméně to doporučuji, protože, když tak neučiníte, lehce se vám to může vykouřit z hlavy, a utříbíte si tím to, co jste již vymysleli. Navíc když si to zapíšete, kdykoliv se na to můžete podívat, což se může u nějakých detailů, které zmiňujete několikrát, skutečně hodit, protože pak nemusíte zpětně listovat, jaké že bylo to číslo domu, kde žije Sherlock…

A jak že si tedy vše myšlenky o vašem fikčním světě můžete zapsat? Jak jste viděli, některé koncepty, které jsem v tomto článku uvedla, byly ve větách, jiné pouze v poznámkách, někdy to byla taková směs. Je jedno, jak si to zapíšete. Jsou to vaše poznámky. Důležité je, abyste se v tom vyznali a rychle se dokázali orientovat, když budete z toho potřebovat najít nějakou informaci.

Markéta Dočekalová ve své knize radí, abychom si psali tvůrčí deníky, ve kterých zaznamenáme nejen naše myšlenky o díle ale i o tom, jak jsme se daný den měli. Je to z důvodu toho, že věci kolem nás ovlivňují a nejen po té inspirativní stránce. Když den, kdy jsme se neměli dobře, máme za úkol psát komediální kapitolu, asi nám to moc dobře nepůjde. Z takového deníku pak zpětně po přečtení oné kapitoly můžeme zjistit, proč je tak špatná. Tato metoda nás uchrání, aby nás tolik při psaní ne ovlivnili pocity, emoce toho dne a aby naše dílo nebylo jak na horské dráze, když nemá. Nicméně nechala bych tuto metodu na zvážení každého. Zcela upřímně pokud nejste autor, který se psaním živí, kdo má tolik času psát si takový deníček, pracovat, chodit do školy, nějaké jiné aktivity a ještě psát dílo. Já jsem ráda, když denně si nějaký ten čas na psaní najdu a tak občas napíši nějaké dílko, kdybych ten čas však měla půlit na čas psaní deníku a dílka, tak toho moc nenapíši.