Než tě nakopne múza… aneb tvorba fikčních světů 06

Jak vylíčit svět

No, popřemýšleli jste nad fikčním světem a zapsali jste si koncept, teď užzbývá jen to hlavní a to napsat vaše dílo. Jak však podat čtenáři svět, který jste vytvořili?

V kapitole Co je to fikční svět a "lokace"? jsme si vysvětlili, jak se může fikční svět v rámci různých vypravěčů a popisů měnit. Předpokládám také, že když jste přemýšleli o svém fikčním světě, jistě jste se také zamýšleli jakého vypravěče zvolíte a formu, ve které to bude celé napsané, tak abyste docílili celkového obrazu, který chcete předat čtenáři. To však stále není všechno. Jak řeknete čtenáři, že hůlka si hledá kouzelníka a není tomu naopak?

K tomu máte hned několik možností, jak to provést. Zaprvé to můžete udělat klasicky, jak tomu je v Herrym Petterovi tak, že do příběhu vsunete postavu, (nebo více postav) tomu světu stejně jako čtenáři neznalou. Hloupého Honzu, který se na vše musí vyptávat.

Další možností je, že mezi jednotlivé kapitoly nebo vhodné odstavce vložíte vysvětlení jednotlivých věcí ve vašem fikčním světě. Pochopitelně mělo by to mít návaznost na ty kapitoly, nebo odstavce. Tuto metodu můžeme často vidět v Pánu prstenů, nebo ještě typičtější je Stopařův průvodce po Galaxii, kde vysvětlení světa jsou přímo oddělené kapitoly, co říká příručka, po niž je celá tato slavná série nazvána.

Poslední pak metoda je asi nejméně používaná. Autor se nezabývá vysvětlováním světa a rovnou čtenáře hodí do děje, bez nějakého většího vysvětlování. To se však použává spíše při nějakých detailech. Je to jako překládat nějaký text a najít tam cizí neznámé slovíčko, které pochopíme z kontextu. Je to působivé, když to člověk umí použít, ale když to autor používá moc, čtenáři vše nemusí dojít a hrozí, že se ztratí a díky tomu vaše dílo odloží.

Můžete si vybrat jakoukoli metodu, podle toho, jak vám bude která vyhovovat. Vnímáme však, že kdybychom používali zásadně jen jednu metodu, něco by nefungovalo. Autoři samozřejmě používají všechny metody v jednom díle, šikovně je ve správné míře střídají, aby text oživil.

Cvičení:

1. Vezměte si nějakou knížku, kterou jste přečetli a popřemýšlejte nad technikami, které autor využil, když popisoval fikční svět.