Ryoheiovi bližní 01 - Hajime

 

Hajime

„Hodnotu věcí pochopíte, až ve chvíli, kdy je ztratíte.“ To je neskutečně pravdivé pořekadlo. Vždy jsem miloval svého bratra. Tak jako to u starších sourozenců bývá, v dětství to pro mě byl veliký vzor. Prošlapoval cestičku, ukazoval kudy se vydat a čeho se naopak vyvarovat. Učil mě, ochraňoval a já ho za to obdivoval. Jenže pak nám zemřela matka a vše se rozsypalo jako domeček z karet.

Zatím co já svůj žal pohřbil v učení a později v práci, Ryohei utekl ke hrám a přátelům. Táta se domníval, že všechno vzdal, když nechal školu a ani si nehledal práci. Pravdou ale je, že bojoval s krutou realitou a my jsme nebyli moc nápomocní. Zalezlí ve svých vlastních mechanizmech, jak zvládat bolest ze ztráty, jsme ignorovali jeho potřebu blízkosti, klidu a sounáležitosti. Byl jsem chválen za své úspěchy a nasazení, zatímco on byl přehlížen. Přitom to mělo být naopak. Jemu měla být věnována pozornost. Mě by stačil klid a odvedení mysli od negativních emocí a myšlenek. Kéž by mi tohle došlo dříve, než ten meteorit spadl do oblasti Shibuya. To co se stalo, stalo se. Kdo ví, možná nebýt toho, že jsem o něj málem přišel, nikdy bych si to neuvědomil.

Když Ryohei potom všem otevřel oči na nemocničním lůžku, mísila se ve mně naděje s propastným strachem. Doufal jsem, že teď, když vím, jací oba jsme, budu schopen napravit náš vztah. Zároveň jsem si o to lépe chápal, jak těžké a zraňující pro něj bude, až se dozví o ztrátě Karubeho a Choty. Ani jednoho jsem neměl rád, spolu s otcem jsme se domnívali, že na mého bratra mají špatný vliv. Dnes však už vím, že nebýt jich, tak by na tom byl mnohem hůř. Takže obával jsem se, že jejich smrt ho může dostat do další depresivní spirály, ze které možná už nebude návratu. Naštěstí jsem se zas mýlil. Ryohei se z jejich smrti nezhroutil, vlastně se ani nezdál překvapen.

„A co ostatní?“ zeptal se mě hned na to.

„Ostatní, kdo?“ zmateně jsem zamrkal.

„Ostatní mí přátelé: Usagi, Kuina, Chishiya, An, Aguni, Heiya?“ upřesnil, ale já se zmohl na něj jen dál hledět s otevřenou pusou, protože od kdy měl jiné přátele, než byli Karube a Chota?

>> další díl