To, co přináší intelekt

To, co přináší intelekt

Detektiv 3B. Clander se zachvěl, když zvedl drobný lístek z kaluže krve. Jednalo se o jednoduchou papírovou vizitku, na které stálo:

Dr. Barbara Hatlanová

lidská léčitelka

A503, Druhá vrstva Londýn, Země

Tel. 757 465 488, email. Barba.Hatlan@newworld.com

Clanderovi nebylo dobře. Vizitka z papíru, telefon a email? Kdo jiný to dnes používá než radiální Starosvědci, lidé opovrhující pokrokem a žijící v technologiích dávnověku, odmítající kybernetizaci, připojení k společné mysli Intersekvetu a rasisté vůči jeho druhu. Cesta do Starého Londýna pro něho mohla znamenat brutální útok a rozložení na součástky. To rozhodně neměl zapotřebí.

Androidi by neměli pociťovat strach, únavu a měli by být odolnější vůči zraněním, snadno opravitelní. Více než lidé. Což byly přesně ty důvody, proč od roku 2896 bylo uzákoněno v celé Mléčné unii, že životu nebezpečná povolání nemohou vykonávat lidé. To postavilo letectví, vojenství, policii i hasiče do rukou umělé inteligence.

Náš hrdina to však tak necítil. Zoufale zatoužil po odpočinku. Stroj nebo ne, nikdo nechce být natrvalo násilně vypnut. Navíc s údajným omezením strachu a únavy roboti postrádali též přirozenou zvědavost, která zrovna v detektivní práci nebyla k zahození. Jenže na to nějak vývojáři zapomněli, a tak Clanderovi bylo poměrně fuk, proč by zesnulý Charlie Beckman, hlavní technik časové elektrárny, měl u sebe vizitku někoho ze Starosvědců a jestli skutečně tito radikálové byli ti, kteří ho odstranili. Byla to jen povinnost. Povinnost, které by se nejraději zbavil, lehnul by si doma na kanape a přes Intersekvet se nechal bavit lidskými sny. Ta myšlenka v něm zažehla zoufalou naději a touhu vyhnout se nějakým způsobem cestě do Starého Londýna.

Co, mohl udělat pro to, aby se z toho vyvlíknul? No, možná by vyslechnout Hatlanovou mohl jít někdo jiný. Lidé policejní práci nedělají, protože je na ně příliš nebezpečná, ale v komunitě odmítající pokrok, byl více v nebezpečí android jako on, než jakýkoliv člověk. Zavolá svému lidskému příteli Jamesovi. Rozhodl se. James byl vždy velmi nadšený do jeho profese, slídil první kategorie. Rád se tam vydá na vlastní pěst. Jen bude muset přetrpět jeho posměšky, už ho v duchu slyšel:

"Ale, ale copak? Že by umělá inteligence propůjčovala stejné charakterové vady, jako ta biologická - prohnanost, lenivost a díky uvědomění sebe, přinášela též strach o život?"

Clander se usmál. Dnes se bude čučet na sny!