Skryté číslo

Skryté číslo

Jethro Leroy Gibbs měl za sebou úspěšné vyřízení dalšího případu, už se balil a těšil se domů, až bude opět moci pracovat na své lodi, když mu najednou v kapse od saka zavibroval mobil. No to snad ne, ne další urgentní případ… proběhlo mu hlavou, nicméně vyndal telefon a mrkl na volajícího. Skryté číslo… Čím dál tím lepší! S povzdechem přijal hovor.

"Gibbs," představil se.

"Jethro, ani nevíš, jak rád tě slyším," ozvalo se z druhého konce a zkušenému agentovi NCIS ztuhla všechna krev v žilách.

"Pane," zašeptal Gibbs. Nezáleželo na tom, kolik to bylo let a muž na druhé straně linky již nebyl dávno jeho nadřízeným, pro Jethra to byl a vždy bude jeho kapitán. "Nějaký problém?" šel agent NCIS přímo k věci.

Z druhého konce linky zazněl sarkastický smích. "Ne, vše v pořádku." Jo jasně, to určitě, za deset let jsem neslyšel více zřejmou lež. Pomyslel si Gibbs, ale nijak to nekomentoval. "Jen ti volám, že… já…" druhý muž váhal, co má říct. "Jen jsem se chtěl zeptat, jakpak se má?"

Gibbs mrkl přes pár stolů na nejstaršího Winchesterovic kluka, který se místo balení věcí ještě pošťuchoval se svými kolegy Zivou a Mcgeem.

"Jo, má se dobře."