Blog neznámé umělkyně

Básně Pauly Nancy Millstone Lidé se mě pořád ptají, co ty moje básně znamenají. Když jim jasně neodpovím, tak prý o psaní nic nevím. Báseň jedna perla, druhá brak, špatné literatury údajně znak. Jaká by však správně měla být? Člověk by hned neměl soudit. Čtenáři sedí, čtou a nechápu, přesto však někdy koment píšou. Já zatím stojím v ústraní, možná s klíčem od rozuzlení. Někdy dělám si pouze švandu. Jindy zas slova za sebe jen kladu. Mnohdy kritizuji společnost. Ukazuji, jakou svět má barevnost. Nenáleží jedna odpověď jedné otázce. Možná tak akord v pěkné pohádce. Někdy není autor jen ten, co to napíše. Někdy právě čtenář je jím spíše. >> předešlý díl >> další díl

Kontakt s ďáblem "Úspěšná policistka Dana Svobodová slaví další výhru v boji se zločinem." "Malíř dopaden!" "Ulice jsou opět čisté." "Dana Svobodová, skvělý detektiv, zase zabodovala." "Všechny krásné ženy si opět mohou oddechnout." "Dana Svobodová postrach všech zločinců!" Televize, noviny a obecně média mě milovaly, nadšeně tleskaly a opěvovaly náš úspěch. Byly šťastní, co pro veřejnost dělám, a nezajímali se, jak jsem toho všeho dosáhla. Měly by však? Jestliže moje práce má výsledky, jestli ti špatní sedí za katrem a já jsem žádný zákon neporušila, tak kdo by se pak zajímal? Kdo by se staral? No, evidentně můj šéf. Měla jsem za sebou těžký den plný šílené honičky a střelby. Byla jsem naprosto unavená, ale také moc šťastná, že jsme konečně chytli Malíře. Muže, který přepadal ženy v temných uličkách, omámil je, svázal je a podřezal. Krev nechal vytéct do nádob a tu pak použil jako barvu na portrét svých obětí. O dalšího psych...

Neplakej Neplakej, lámeš mi tím srdce. Já vím, že to vnímáš tuze trpce. Přeci však jsem tu aspoň já. Pro tebe udělám vše, co se snad dá. Neplakej, vždy může být ještě hůř. Tak prosím ukliď ten ostrý nůž. To nic, z dna postav se na své nohy a odkráčíš na nich zase zpět do pohody. Neplakej, vše se děje z dobrého důvodu. Tak prosím důvěřuj svému krásnému osudu a hned poté poznáš štěstí i tu pravou svobodu. >> předešlý díl >> další díl

Silná žena Kdybych měl rád silné ženy, asi bych se musel zamilovat do ní. Je krásná, vtipná, inteligentní, trochu sociálně nešikovná, ale jinak se srdcem na pravém místě, s ochotou udělat pro své bližní, co bude třeba, schopná se postavit jakémukoli zlu, a to i když je "jen IT-holka", a já bych bez její pomoci byl ničím. Kdybych měl rád silné ženy, nezamiloval bych se do Sara ani do Laurel Lance, ale do Felicity Smoak. "Byl jsem překvapen, myslel jsem, že máš slabost pro silné ženy, ale když jsem ji teď potkal. Vidím proč tě přitahuje. Je celkem půvabná, tvá Felicity," řekl Slade Wilson, a vysunul svoji katanu, ale to se přepočítal, ona je tady ta silná, ona vždycky byla tady ta silná. Opojený svým štěstím, ve svém šílenství, nebyl schopen můj dřívější přítel a mentor poznat pravdu. Nebyl schopen pochopit, že síla nemusí spočívat jen ve svalech, nebo schopnosti umět bojová umění. Felicity držela jinou a to daleko důležitější sílu. Můj bývalý přítel Slade, dnešní pro...

Agramon Náš snědý agent FBI, nebyl stále přesvědčen o nevině a duševním zdraví jeho nového parťáka, ale nemohl také říci s určitostí, že je vinen. Mohl to být prostě jen další duševně chorý člověk v okolí, kterého jeho bludy, ochota pomáhat cizím a činnost jiného neznámého, přivedli sem. Kromě toho jestli ten kluk skutečně byl oním volajícím, pak má neotřesitelné alibi ohledně vraždy Rachel McCallové. Pokud mladík by byl skutečně nějak nebezpečný, bylo daleko rozumnější mít ho stále na očích a vyčkat si, než ho hned zatknout. A tak Morgan začal případ vyšetřovat společně s mladým lovcem, jehož metody nelily tak založeny na profilu pachatele, jako spíš skutečné vcítění se do podezřelého a uvěření v jeho blud s cílem překazit jeho vlastními zbraněmi plány s trochou té vojenské taktiky, kterou nevěděl, kde ten hoch mohl pobrat. Podle všeho se jmenoval Garth Fitzgerald, jak mu představil i jak mu nakonec potvrdila Garciová. Původně to byl velmi chytrý kluk, vystudoval vysokou a stal se zub...

Recenze na Strýček Váňa 00000000 Obecně o divadelním představení: Stráček Váňa je činohrou od ruského realisty A. P. Čechova. Já byla na představení uvedené 10. listopadu 2014 ve Stavovském divadle vycházející z překladu Leoše Suchařípy a od režiséra Michala Dočekala. Drama vypráví o životě na vesnici, o několika "zbytečných" lidech žijících na statku: profesorovi v penzi (František Němec), Jeleně, jeho ženě (Lucie Žáčková), Sofii, jeho dceři z prvního manželství (Kateřina Holánová), Vojnické, vdově po tajném radovi (Iva Janžurová), Ivanu Vojnickém, jejím synu (Igor Bareš), Astrovi, lékaři (Martin Pechlát), Těleginovi, zchudlém statkáři (Saša Rašilov), Marině, staré chůvě (Johanna Tesařová), a Sluhovi (Jiří Souček). Profesor je rozmrzelý, nemocen, možná tak trochu hypochondr, žijící ve vlastním světě. Jeho žena je velmi krásná, ale jinak vcelku hloupá a celé dny nic nedělá. Ivan Vojnickij zasvětil celý svůj život pro to, aby profesor byl zajištěn a stal se někým slavným a uzn...

Snažila jsem se tě ignorovat "Víš, snažila jsem se tě ignorovat. Celou tu dobu jsem tě tak moc snažila ignorovat," pravila malátně Lydia ležící na Stilesově posteli. "To asi nebylo nic těžkého," zahučel její kamarád nevěnující moc pozornosti tomu, co mu zrovna opilá a zdrogovaná bungee plácá. "No, ze začátku rozhodně míň těžké než poté," přikývla zamyšleně Lydia. "Ale to neznamená, že bych si tě nikdy nevšimla. Je těžké nevidět, někoho tak chytrého, odvážného a se smyslem pro humor, jako máš ty. Jenže jsi byl pan nikdo a já chodila s Jensem, dbala na svoji pověst populární barbie?" Lydia se ve svém monologu znovu odmlčela a poprvé za celou tu dobu měla Stilesovu plnou pozornost. "Jenže pak se stala Allison mojí nejlepší kamarádkou a byla po uši zamilovaná do Scotta, a tak ses kolem začal víc a víc motat. Najednou ji už nebyl pouze kluk ze třídy, trapný kamarád Scotta, ten který o mě ví daleko více než jiní, ten co mě vždy, když je nejhůř, p...

Halloweenská noc Za Halloweenské krásné noci, já procházím se tichem ulic, sama potají bez jediné pomoci, nad strachem lidí přemýšlíc. Bez úzkosti zajdu do stínu, bez starosti o svůj život, beze strachu, že tam spočinu, protože život je věc bez jistot. Nemám strach z přepadení, ani dokonce ze své vlastní smrti. Na světě je jiné horší utrpení s mnohem větší a těžší bolestí. Proto možná ráda půlnoční procházky, čerství vzduch, nikde ani noha… Nic co by mi dělalo na čele vrásky, tak snad v kostýmu dnes neurazím Boha. >> předešlý díl >> další díl