Zaslepen láskou
Zaslepen láskou
„Nepřipadá ti tvá žena trochu zvláštní?“ zeptal se tiše
Franky, zatímco zpovzdálí sledoval jak Yori učí Anyu dělat kotoul, stojku a
hvězdu. Jednalo se o přípravu na další hodinu tělocviku. Bylo evidentní, že té
malé holčičce to zoufale nejde a nemá pro atletiku nadání, avšak nedalo se jí
upřít nadšení. Kdyby si měl tipnout, řekl by, že jí před touto lekcí rodiče
motivovali prohlášením o tom, jak tyto cviky musí umět a znát každý špion. Yori
se naopak jevila nadpřirozeně obratná s lehkostí kočky, jenž byste od obyčejné
úřednice na radnici nečekali.
„Co tím myslíš?“ zamrkal nechápavě Loid a Franky si nebyl
jistý, jestli svoji nevědomost agent WISE předstírá, nebo skutečně vůbec
netuší, co se mu jeho přítel snaží naznačit. Naštěstí veřejná sportovní hala
bylo vlastně docela rušné místo, takže se nemuseli bát, že děvčata nebo někdo
jiný jejich rozhovor zaslechnou.
„Kolik znáš žen, které by dokázaly sejmout tři ozbrojené
mafiány jedním kopem z otočky?“ upřesnil svůj dotaz. Na jemné náznaky přitom už
rezignoval a rozhodl se pro přímou konfrontaci.
„Docela dost,“ odtušil Soumrak klidně.
„A těch, které to dokáží a přitom nejsou naše kolegyně?“
dorážel dal Franky a při tom nezapomněl zdůraznit slovo ‚nejsou‘.
„Řekla mi, že chodila na kurz sebeobrany. Nic moc
překvapivého, když předtím žila jen se svým mladším bratrem, o kterého se
musela postarat, a poté sama. Navíc v dnešní době bych takový kurz doporučil
každému i lidem zcela mimo naší profesi. Nehledě na to, že jako má žena je
vystavena jistým rizikům, a tak je dobře, že se aspoň trochu dokáže bránit,“
podotkl Loid.
„Jedna věc je umět se bránit a druhá je mít schopnosti,
které se vyrovnají tvrdému výcviku a letité praxe v terénu těch nejlepších z
nás. V zámku si s ní bojoval, měl jsi co dělat, a to byla opilá. Tobě to vážně
nepřijde podezřelé? Narazíš na ni zrovna, když hledáš partnerku pro své krytí a
ona ti sama nabídne fiktivní vztah.“
Soumrak si povzdechl a prohrábl si blonďaté vlasy. „Ne.
Možná ze začátku,“ připustil a modrýma očima zabloudil ke své ženě, která
zrovna dceři předváděla stojku. „Oba jsme ji několikrát prověřovali, dokonce
jsem na ni celý den měl přilepenou štěnici, ale nic jsme nenašli. Teď když jsem
ji lépe poznal, myslím, že to konečně chápu. Nepatří k tajné policii a o tom,
jaká je Yuriho práce, netuší. Je to obyčejná žena, jen trochu intenzivní. Když
něco dělá, dá do toho vše, co může. Občas je schopná zacházet až do krajnosti.
Souhlasila s naším fiktivním manželstvím, jen aby uklidnila bratra a měla klid
od kolegyň v práci, které si jí dobíraly. I když je naše manželství jen
přetvářkou, snaží se být nejlepší manželkou i matkou. Dokonce tajně chodila na
hodiny vaření, aby se zlepšila. Pokud byla se svými lekcemi sebeobrany tak
urputná jako se vším ostatní, nepochybuji o tom, že jí to dovedlo tam, kde teď
je.“
„To zní jako by našeho chladného agenta Soumraka zaslepila
láska,“ zašklebil se na něj jeho kolega. Loid však nechal jeho poznámku bez
odpovědi. Co měl říct? Když to byla očividně pravda. Byl zaslepen láskou,
protože co jiného by ho vedlo k tomu, aby ohrozil misi a zatajil tak důležité
informace, jako je skutečné povolání své ženy a nadpřirozené schopnosti dcery.
Měl to popřít, když v duchu již skládal plán, jak by si mohl svoji rodinu
ponechat i po konci operace Strix?
Pěkná povídka. Bude mít pokračování?
OdpovědětVymazatDěkuji za přečtení a komentář. :-)
VymazatBohužel neplánuji pokračování. Je to jen taková jednohubka napsaná pro radost.
Píšeš krásně. Já už nepíšu, nikdy nic nedokončím :D a krátké věci mi nejdou, prostě myslím vždy ve velkém... a pak myslet přestanu. :D
OdpovědětVymazatI tobě děkuji za přečtení a komentář. Jsem ráda, že se ti povídka líbí. :-)
VymazatKdyž jsem začínala se psaním, také jsem si vždy vymyslela něco hrozně dlouhého... a pak jsem tak trochu neměla "dech" to dokončit. Takže ten pocit úplně chápu. Hádám však, že vymýšlení námětů pro kratší díla, tak schopnost dopisovat něco delšího, přejde časem s trochou té praxe.