Recenze na Pan Kaplan má třídu rád

Recenze na Pan Kaplan má třídu rád

Obecně o divadelním představení:

Pan Kaplan má třídu rád je komedie založená na slovních hříčkách, jazykových bariérách a obecně na jazyce. Původně se jednalo o několik povídek v časopisu The New Yorker jež napsal Leo Calvi Rosten, které se staly tak populárními, že vyšly nakonec i knižně ve dvou svazcích "Studium Hymana Kaplana" a "Návrat Hymana Kaplana", dále pak v jednom svazku "Ó, Kaplane, můj Kaplane!" V češtině máme překlady dva, první z čtyřicátých let z pera Pavla Eisnera a jedná se pouze o první knihu a druhý překlad od Antonína Přidala. Já měla tu radost vidět volně upravenou verzi režiséra Miroslava Hanuše v divadle ABC, která vychází z prvního překladu.

Příběh se odehrává na začátku druhé světové války v Americe a pojednává o jedné třídě, kurzu angličtiny pro cizince. Je to tedy o partě studentů (Oldřich Vízner, Lubomír Lipský, Stanislav Fišer, Jiří Klem, Hanuš Bor, Jan Szymik, Martin Písařík, Jan Meduna, Věra Nerušilová, Jana Drbohlavová, Hana Doulová, Veronika Gajerová, Barbora Poláková) a jejich profesorovi (Jaroslav Vlach), který se je snaží naučit a zdokonalit jejich jazyk a komunikační dovednosti aby mohli složit zkoušku a stali se tak právoplatnými občany Ameriky. Celé představení je prokládané mimo jiné písněmi a tanečními vložkami.

Pro a proti, proč se přijít na toto představení podívat…

Představení mělo obrovský úspěch, jednalo se o 200. reprízu, což je pro tak malé divadlo výjimečné, takže byla taková zvláštnost, jako poděkování divadla a diváků hercům, každý z diváků našel pod svým sedadlem papír se srdíčkem, který na povel poté při děkovačce všichni zvedli. To se mi zdálo jako vcelku zajímavý a milý nápad a musím říct, že je také obdivuhodné, že skutečně žádný z herců, pro které to bylo překvapením, o tom nevěděl. I když tato hra je podle mého názoru docela mezi lidmi známá, tak stejně považuji i za takový ukazatel oblíbenosti i to, že ač hra začala v 17:00, už několik dní předem byla úplně vyprodána.

Mně osobně se hra velmi líbila, i když nebyla jsem zas tak úplně z toho odvázaná jako jiní diváci. Mám ráda hrátky s jazykem, komedie ze školního prostředí, přeci jen pořád mám k tomuto prostředí blízko, a četla jsem i knihu Leoa Rostena. Když porovnám knihu s hrou, v této hře mají ostatní postavy mimo profesora Parkhilla a Hymana Kaplana daleko více prostoru a Hymana Kaplana můžeme vidět skoro jen jako jednoho z více žáků, zde působí trochu jako podlejzačský a vzájemné hašteření je zde daleko více vyostřeno, oproti tomu kniha nabízí třídu z pohledu profesora Parkhilla, ovšem není napsaná v ich-formně, a Hyman Kaplan vystupuje jako ústřední postava, žák který je hodně snaživý, ale takový prostý ňouma.

Celé představení, jak jsem již zmínila, bylo protkáno řadou písní a tancem, které možná měly mít nějaký význam a souvislost s danou zemí odkud ten či onen žák patřil, popřípadě s dějem a dobou kdy se to má odehrávat, ale ač bylo jinak celé představení v češtině, jednotlivé písně byly v původním znění a divadlo nemělo tabuli s překlady. Vyplatilo se tedy dané písně znát, nebo si předem alespoň pročíst program. Jinak však dané písně byly na živo s tím, že i někteří herci hráli i na některé hudební nástroje. Stejně také musím zmínit moc povedenou k nim taneční choreografii.

Výkony herců byly skvělé a kostýmy mírně nadsazené ovšem správně v rámci vyznění celé hry. Ovšem představení obsahovalo i to, že čas od času herci psali na tabuli, na kterou, zvláště pokud divák seděl v posledních řadách, nebylo moc vidět. Co bych však brala jako za takový největší zápor celého představení, je jeho délka. Celé představení trvalo tři hodiny, což mě osobně se zdálo dlouhé na styl humoru, který nese. Myslím, že větší údernost a razance kratšího díla by tomu prospěla.

Divadlo ABC je jinak vcelku menší, ale moderní divadlo nacházející se ve Vodičkově ulici. Podzemní divadlo s občerstvením a pohodlnými židlemi. Divadlo má své podle mého, přehledné webové stránky, kde si můžete nejen přečíst program, ale i umožňuje zarezervování míst popřípadě rovnou koupi lístků. Ke hře si také můžete koupit CD.

Hodnocení: 6/10

Doporučuji:

Všem, kteří mají rádi školní komedie, nebo obecně komedie, hrátky s jazykem, cizincům, kteří již dobře ovládají češtinu, ale ještě si dobře pamatují, jak je obtížné být a učit se jazyk jiné země.