Blog neznámé umělkyně

Léčka, nebo šance? Do velké uvítací haly vstoupila vysoká krásná blondýnka. Mohlo být sotva o pět let starší jak Artemis sám. Přes modře nabarvené třpytivé řasy se na mě dlouze zadívala a pohodila hlavou. Poté však jako by si uvědomila, kde je její místo, ladně se uklonila, její letní šaty se přitom pohybu zavlnily a já mohl tušit její štíhlé, vypracované křivky. Byla skutečně jako ta nejkrásnější růže, ale byla to podivná a tvrdá krása. Dýchalo z ní jakési sebevědomí, jistota a chlad. Tvář a především velké oči měla krásné, ale byly tvrdé a říkaly, že tato osoba je sice krásná, milá a velice šťastná, ale neměli byste si ji znepřátelit. Vzpomněl jsem si, co jsem si o ni našel. Julie Butlerová, mladší sestra Butlera, jediná z Butlerů za celou známou jejich existenci, která se neoddala osobní ochraně, ale stala se slavnou sportovkyní v oblasti bojových sporů. "Ach, Julie mohla bys prosím odnést našemu hostovi jeho věci do pokoje. Děkuji," rozkázal ji Artemis a ona bez sebemenší

Dobrou chuť Sledoval jsem zářivou tabuli monitoru, na které se rýsovala Yagamiho tvář. Yagami ležel na posteli a díval kamsi do stropu, poté otočil hlavu a otráveně se zahleděl kamsi na jedno z prázdných míst v pokoji. Odvrátil svůj pohled zpět na strop, po chvíli však zase otráveně sklouznul pohledem na to místo a poté se obrátil na strop. To udělal ještě několikrát. Dokonce, ne byl jsem si jistý, že i předchvýlí jemně pokrčil rameny. Jako by byl v místnosti ještě někdo a on s ním tímto způsobem mluvil. Jestliže však tomu tak bylo, byl to někdo neviditelný, někdo se štítem, folií… někdo z národa… Ne, mé kamery jsou natolik dobré, že kdyby tomu, tak bylo, viděl bych ho/jí stejně jako Myrtu. Jasně byla tu malá šance, že jeho štít je lepší než ten Klusákův, kdo by ho však dokázal vytvořit? Opal? To je hloupost, ta byla již dávno pryč ze hry a i kdyby nebyla, neměla by prostředky, ani důvod něco takového dělat. Jasně chtěla by se mně a Myrtě pomstít, ale rozhodně by neměla důvod zabíjet z

Střetnutí Myrta bušila na skleněnou tabulku okna a křičela tak, že jsem se téměř bál, že vzbudí dvojčata. Naštěstí kromě dvojčat a Julie v domě nikdo další nebyl. To se však za několik málo hodin mělo změnit. Nechtěl jsem, aby se osoba, která měla přijít, s kapitánkou Myrtou Krátkou, kdy setkala, ale… Je pravda, že Myrta by mohla použít svůj štít, ale já zatím nevěděl, co všechno o mně a Národu ona osoba ví a jakou používá moc. Bylo by tedy zbytečně riskantní, vystavovat Myrtu takovému nebezpečí. Bohužel kdybych jí to řekl, nesouhlasila by. Tvrdila by mi, že jeden jediný den strávený se mnou je rozhodně o dost nebezpečnější než cokoli jiného. Asi skutečně nemám právo rozhodovat, co je a není pro ni nebezpečné. Ne po tom všem. Jenže, Myrta se stala jednou z osob, kterou… Nemyslet na to. Navíc než bych jí to všechno stačil vysvětlit, bylo by již pozdě. Myrta dál bušila na okno a křičela mé jméno mezi vzlyky. "Arty, Artemisi, okamžitě otevři a povol mi vstup! Fowle máme spolu nevyří