Ztracený lovec
Ztracený lovec Detektiv Jin-Chul vytrhl nákres mladíkovi z ruky. Asi se už musel kompletně zbláznit: vražda zločince, stínové nestvůry podobné mravencům a uprostřed toho celého zmatku Sung Jin-Woo. Vážně čekal, že mu něco z toho ten středoškolák objasní? Možná jsem se nezcvokl, jen jsem prostě unavený a ještě jsem neměl svoji druhou dopolední kávu. Pomyslel si, když scházel dolu po schodišti směrem k východu z budovy. „Sbohem, starý příteli,“ zaslechl, jak se s ním ten hoch rozloučil. Stihl sejít do mezipatra u okna, když ho to náhle zasáhlo. Bylo to jako by ho smetla přílivová vlna, nebo jako by se náhle ocitl uprostřed hurikánu. Překvapeně zalapal po dechu a klesl na kolena. Před očima mu proběhl celý život jeho minulého já. „Řediteli!“ vykřikl Jin-Woo, ale on nebyl sto na ono zvolání reagovat. Vnímal, jak k němu Sung přiběhl a pohlédl do té záhadné modře chlapcových očí. Chlapcových? Ne, osobu před ním se těžko dalo označit za kluka či chlapce. „Lovče ...
