Blog neznámé umělkyně

  (Ne)vděk Když se konečně přiblížil ke kolejím školy, ve kterých se konala Harryho party, už z dálky viděl oranžovou záři a slyšel houkání sirén. Světlo plamenů z požáru! Zatraceně, to nebylo dobré znamení. Peter sprostě zaklel a pokusil ještě zrychlit navzdory svému bolavému tělu. Za pár vteřin přistál na náměstí před školou u hasičských aut. Rozhlédl se kolem. Pobíhalo tam mnoho lidí: policisté, hasiči a záchranáři. Několik studentů sedělo v sanitkách, jinak je však nikde jinde nezahlédl. Zdálo se, že většina nevinných již byla evakuována. Alex postával u jednoho z policejních aut. Nikdo si výrazně příchozího pavoučího muže nevšímal, a tak prostě zamířil ke svému příteli. „Je mi líto, nemohl jsem přijít dřív. Musel jsem dopadnout Zeleného goblina, který tohle všechno naplánoval,“ vydechl, když doběhl k špionovi. Ten beze slova přikývl. Superhrdina si Alexe pečlivě prohlédl. Pleasure měl levou nohu obvázanou, paže a hlavu mu zdobilo několik škrábanců a vypadal ...

 Noční procházka Prahou Občas je fajn se projít noční Prahou a udělat pár fotografií. Zlepší to člověku náladu. Také jsem si nakoupila několik prskavek a zkusila s nimi před fotoaparátem kreslit. To se ukázalo jako obtížné. Trochu jsem neviděla kam, co kreslím a jaký bude nakonec finální výsledek. Tyto fotografie a mnoho dalších naleznete na mém Shutterstocku , Adobe Stocku a DeviantArtu , kde si je můžete i koupit a podpořit tak moji tvorbu. >> další díl

  Ve stínu tvé slávy (Audio) Žánr:   Fanfiction Fandom:  Marvel Anotace:    „Vzpomínám si na stín. Na život ve stínu tvé slávy." Asgard má dva prince, oba dva talentované a „způsobilé" vládnout, ale na trůn může usednout jen jeden z nich.

  Únava Černé vdovy byly zničené, plán Zeleného goblina na krádež století a podmanění si celého New Yorkského podsvětí nevyšel. Padouch byl odhalen a dopaden, přesto Peter necítil hřejivý pocit úspěchu. Ukázalo se, že goblin byl celou dobu Norman Osborn, Harryho otec. Muž, který při jedné nehodě v laboratoři jednoduše zešílel a teď v bitvě proti Spider-Manovi ztratil paměť, což ho vrátilo zpátky k jeho původnímu já, které chtělo jen vidět svého syna, na jehož bezpečí předtím ve svém zlodušském záchvatu nepomyslel. Možná tedy měl Peter cítit soucit a smutek se svým spolužákem i se zbitým člověkem, kterého přinesl na svých pavučinách do Osbornovic vily. Pravdou ovšem bylo, že jediné, co pociťoval, byla únava. Bolely ho snad všechny svaly v těle, víčka měl těžká a hlava mu třeštila. Prostě se už jen hrozně těšil, až si bude moci ze sebe svléknout superhrdinovský kostým a stulit se na postel do měkkých peřin. Když Normana položil na gauč v obývacím pokoji, ...