Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z prosinec, 2015

Dr. Clara Oswald // I'm The Doctor

Obrázek
Dr. Clara Oswald // I'm The Doctor Ahoj, tak tu konečně máme moje první video na mého oblíbeného Doctora who… nebo že by ne. Doktor, doktor kdo? Clara kdo?! Dr. Clara Oswald… můžeme jí říkat Clara. :D PS: Šťastný a veselý nový rok! A prosím, pište komentáře, protože mě tím moc potěšíte a jak se říká, jak na Nový rok, tak po celý rok. :D

Tree (gif)

Obrázek
Tree (gif) - This is a variation on my painting "Trees" of 2008...

John Watson's bad days

John Watson's bad days Preface "Punch me in the face!" Sherlock told me and I didn't understand it. Why he would say something like that? Why does he want me to hit him? "Punch you?" I repeated to make sure that I was well heard, and that my friend is serious about it. "Yes, punch me. In the face. Didn't you hear me?" he said cheekily. "I always hear "Punch me in the face" when you're speaking, but it's usually subtext," I muttered angrily, but my friend just glum rolled his eyes. "Oh, for Godsakes," He groaned and then stretched out his arm to hit me. I didn't expect this, who would expect this, so I got it. Well, he wants to get nicely into the muzzle, so he will get, what he want. "Thank you. That was... that was..." he thanked me for my well-aimed right hook. But I wasn't far from over, if I did, I wouldn't survive in war very long. I was upset. What the hell are in Sherlock's ...

Mé cokoliv

Mé cokoliv "Ani o tom nikdy nepřemýšlíš? Neříkám manželství, ale… alespoň něco, třeba s lovkyní? Která by tomuhle životu rozuměla?" zeptal se pochybovačně Sam, na to si Dean povzdechl a sevřel pevně volant. Bráškovi hloupé psychologické otázky a jeho stálé naděje. Jak mu ten optimismus záviděl. "Jasně, že jo, ale…" Ale já už jsem ztracený. Cassi reakce na to, že jsem lovec byla jasná a potom, co se stalo s Lisou a Benem sem se sotva mohl podívat do zrcadla. Ten někdo by musel být tak trochu sebevrah, aby byl ochotný být s někým prokletým, jako jsem já, a zároveň by musel být silný, schopný se sám o sebe postarat od všech těch sraček, do kterých jsou Winchesterové zapletení. A jediná taková osoba je… "Ale?" naléhal Sam. "Nemyslím si, že by chtěl být moje něco. Nemyslím si, že by chtěl být cokoliv víc než přítel," přiznal Dean a jeho mladší bratr na něj vykulil své hnědozelené oči. "Počkej, co?! Kdo?!" Sam měl v hlavě rázem guláš. Neměl n...

A je to tady… Vánoce...

Obrázek
A je to tady… … Vánoce. Ahoj, ach ano, už jsou zase tady... a i já se svojí obvyklou básní. Všem přeji šťastné a veselé, ať pod stromeček dostanete, to co jste si přáli a ještě pár blbostí navíc, hodně zdraví, štěstí a lásky. Vánoční lenost Vánoce už jsou zase tady a já už si skutečně nevím rady co o nich opět budu psát, … to už si raději o škole nechám zdát. Místo toho abych dárky balila, stromeček s nadšením zdobila, pekla ono dobré vánoční cukroví, a esej do školy měla konečně hotový, tak tady sedím a píšu tuto báseň, jako kdyby tím mohl být svět spasen. Střihám hloupé video na youtube, … snad se z toho něco vyklube. Ale je třeba si čas od času odpočinout a kdy jindy než teď bychom si to mohli prominout.

Recenze na seriál iZombie

Obrázek
Recenze na seriál iZombie Obecně o seriálu: iZombie je americký krimi seriál s prvky i sci-fi a komedie, založený na základně komiksové série vytvořené Chrisem Robersonem a Michaelem Allredem. Jedná se o žhavou novinku, která měla premiéru 17. března 2015 a od té doby byla odvysílána první řada o 13ti dílech a nyní běží druhá. Příběh vypráví o mladé absolventce medicíny Olivia "Liv" Moore (Rose McIver), která je na party poškrabána člověkem pod vlivem drogy, která mění lidi v zombií. Sama se tak stává zombií, a aby byla jakž takž normální a měla sebeovládání, aby se z ní nestal vraždící maniak, tak musí jíst lidské mozky. Vždy, když tak učiní má vize, a přejímá chování a schopnosti člověka, kterého snědla. Její život je náhle převrácen vzhůru nohama. Odejde tedy z nemocnice a ujme se práce v márnici, aby měla přístup k jídlu. Rozejde se se svým snoubencem, aby ho nenakazila, a útěchu a klid svědomí nachází v řešení vražd lidí, které sní. Pomocnou rukou jí v tom je detektiv Cl...

Poezie Pauly Nancy Millstone - Já jsem ten sen

Já jsem ten sen Měl jsi někdy ten sen, co ti rychle zlepší den, který se rodí ve strachu, končící v iluzivním prachu. Kdy uvědomíš si pravdu, odpoutáš se od chladu. Těžká pravda je snesitelnější, když laskavý sen tě potěší. Někdy sen je noční můrou, jindy je obtížné poprat se s realitou. Avšak žít v uspokojivé iluzi nelze, nemůžeme mít svět zabalen v mlze. Ze snu se lze však poučit, vaše mínění může změnit. Někdo má vlohy technické, já spíše ty zvláštní poetické. Má práce není nic hmotného, nebo cokoliv podobného. Mým úkolem je být oním snem, stát se srdečním léčitelem. >> předešlý díl >> další díl

Strážci Alchymie

Strážci Alchymie "Co to čteš?" houkl na svého bratra Dean a posadil se vedle Sama s talířem, na kterém měl jablečného koláče. "To je jedna zajímavá kniha, kterou jsem našel ve východním křídle," oznámil mladší z mužů, aniž by vzhlédl od papíru. "O čem to je? O cyklech rozmnožování andělů?" dělal si srandu Dean, přitom si na lžíci nabral kus koláče a strčil si ji do úst. Po ochutnání té dobroty vydal z hrdla dost neslušný zvuk a Sam si v hlavě udělal poznámku, že musí říct Casovi, aby nepekl koláče tak často, že přeci nemá zapotřebí poslouchat Deanovi koláčové orgie každý týden. "Ne je to o alchymii," přiblížil staršímu Winchesterovi obsah knihy jeho bratr. "O té pavědě, co měla přeměnit písek v zlato?" uškubl se Dean. "Ano, ale ne tak docela. Divil by ses, kolik z kouzel Strážců slova vychází právě z alchymie. Ne, té středověké, ale moderní, jejímž zakladatelem byl Van Hohenheim. Hohenheim definuje alchymii jako něco mezi nadpřiroz...

Andělské roucho

Andělské roucho Sam už se chystal na kutě. Vyšel ze sprchy s ručníkem omotaným kolem pasu, ale ještě předtím než si navleče trenky a zahučí do postele, chtěl do sebe kopnout sklenici vody. Tak tedy zamířil do kuchyně a cestou do ní prošel obývákem, kde si všiml svého staršího bratra. Dean ještě stéle seděl na křesle u okna, měsíční svit dopadal na jeho pihovatou tvář, na které se zračil nevinný úsměv. Vypadal tak spokojeně a klidně, když spal, úplně jinak než v posledních několika letech a především posledním roce. Dean spící zachumlaný do béžového otrhaného kabátu… Castielova kabátu, kabátu svého mrtvého přítele.