Děsivé hlubiny internetu - Mary Sue

Děsivé hlubiny internetu - Mary Sue

Mary Sue označení postavy, která má až příliš idealizovaný a nesympatický charakter. Většinou se jedná o postavu ženského pohlaví, ale může to být i mužská, v takovém ovšem případě se také dá označit též Gary Stu, Murray Stue, nebo Marty Stu. Jedná se o nerealistický a nedůvěryhodný charakter, který má bezchybnou morálku, oplývá vysokou inteligencí a schopnostmi převyšuje své vrstevníky. Je středobodem celého příběhu, který by bez této postavy nebyl ničím. Nejčastěji ji můžeme nalézt u internetových pisálků a to především v FF, ale může se objevit i v "originální tvorbě". Detailnější popis tohoto jevu můžete nalézt třeba zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mary_Sue, nebo http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=15

Pokud někde padne slovo na tento fenomen, většinou se s lidmi nemusím hádat, že takto vytvořená postava je špatně. Problém ovšem někdy nastává, že stále spousta autorů/autorek o tomto jevu nic netuší a když už ano, jsou tu spory, kde je hranice MS a kdy je to ještě pořád jen "zajímavá postava". Upřímně tato hranice je dosti křehká, citlivá a i já po všech těch letech občas prostě váhám. Vypozorovala jsem na sobě, že začínám mít tak trochu na tento jev alergii a vidím MS úplně ve všem, což také není zrovna značka ideál.

Zde je můj komentář, ve kterém jsem se snažila, tak trochu více zamyslet nad tímto tématem a podat dokonce pár rad, jak se lze MS vyhnout:

Komentář:

Mary Sue, další téma, o kterém bychom se mohli bavit hodiny a hodiny. S tímto termínem jsem se poprvé setkala na jednom anime-festu zhruba před pěti, šesti roky, kdy jsem ještě byla nevinná a netušila jsem, co to znamená. Jelikož jsem však literární šíluš a prezentace mě zaujala, hned jsem si o tomto jevu začala hledat více.

Říkat, že Mary Sue je chybou, protože je to nereálná postava, je podle mě dost zavádějící. Vede to k jistému pohledu na literaturu: "to co je reálné je dobré, to co není je nízké a zbytečné", což v extrémní formě může znamenat, že správně jsou jen historické publikace, životopisy a podobně, a fantasy a sci-fi je nesmysl, v méně extrémním případě se setkáme s kritikou za naše schválné přehánění u charakterů postav, nebo situací, kritika, jenž tak ignoruje to, co nám dala avantgarda a celé 20. a 21. století. Chci říct, že dílo se nemusí řídit úplně realitou, ani běžným uvažováním o světě, aby bylo kvalitní. Samozřejmě, že i sci-fi, fantazie i absurdní dramata jistým způsobem popisuje náš svět, protože prostě vždycky nějak těžíme z toho, co je v nás a z okolí, ale je na nás, jestli nakreslíme tím pádem abstrakci, nebo přímo reálně, co vidíme.

Jak napsal sám Aristoteles v své Poetice: "Epika i básnictví tragédie, rovněž i komedie a dithyrambická tvorba a většinou i hra na píšťalu a na kitharu, to vše je vcelku napodobování…" Podle Aristotela to však neznamená, že nejlepší umělec je ten, který perfektně umí napodobit realitu, ale podle něj básník stejně jako malíř může zobrazit danou věc realisticky, nebo idealizovat, popřípadě karikovat. "Umělci zobrazují činné lidi, a ti jsou nutně buď dobří, anebo špatní. Vždyť povaha je takřka vždy dána tím, tj. co do povahy se všichni od sebe liší špatností a cností. Proto je zobrazují buď lepší, než je známe, nebo horší, anebo právě takové." V Aristotelově pojetí tedy umělec vázán na skutečnost jen do určité míry, avšak s důrazem na logiku děje.

Jestli tedy přirovnávám literaturu k malbě, pak jev Mary Sue bych popsala jako kýč. Je to idealizovaná realita, která se hodlá zalíbit, ale ve své podstatě není zajímavá a nemá vyšší cíle. Autoři většinou sní o tom, jací by chtěli být a vést život, nebo jací by měli být jejich partneři, mnohdy tak i taková jejich kompenzace. Někdy se také může stát, že k tomuto kýči autor sklouzne, když se hodně zaměří na hlavního hrdinu, nebo zaujme postoj: "k velkému příběhu, velký hrdina." Někdy se nám i kýč může zamlouvat, přiznejme si, že i někteří oblíbení literární hrdinové mají k té Mary Sue docela blízko například Vinnetou a Old Shatterhand, nebo Alex Rider… Problém však není pouze idealizovaná postava, ale i její ovlivnění příběhu. Pro paní a pana dokonalého je těžké vymyslet pak pěknou zápletku. Mary Sue je dokonalá, proto pro ni žádný problém, není skutečným problémem, žádnou komplikací… a tak ve své podstatě brání příběhu jako takovému. Což považuju já osobně, za její hlavní zápor.

Jak se tedy můžeme Mary Sue jako autoři vyhnout?

1. Z třech nohou, které tvoří epické dílo fikčního světa, postav a příběhu, je lepší pro nezkušenějšího autora, nebo pro autora, který ví, že má k něčemu takovému sklony, se zaměřit spíše na příběh, či fikční svět. (Když totiž člověk má dobrý příběh, a myšlenku čtenář ledasco je ochoten i prominout. Navíc se vám může stát, že v samotném konceptu budete mít pak zabudovány nějaké ty zápory v charakteru hrdiny, už jen z podstaty věci…)

2. Pokud autor píše FF, základem je psát, který bezpečně zná a držet se zuby nehty charakterů postav, které jsou v předloze. Když už vymýšlet nové postavy, ať jsou to spíše noví záporáci, nebo vedlejší postavy, pokud ne, řiďte se jako by to byla postava z vašeho "originálního" příběhu.

3. Udělejte si ze své postavy srandu. Aspoň jednou se zmiňte o nějaké její trapné chvilce, nechte ji se alespoň jednou se mýlit, ať má nějaký zlozvyk, rozmarnost, nebo jí sem tam zkritizujte ostatními postavami.

4. Pamatujte, tvoříte postavu ne Boha. To, co nás tvoří silnými, často nejsou jen naše schopnosti, ale i překážky, co musíme překonat, a chyby, které musíme napravit.

5. Když už si píšete koncept postavy, vypište si její silné a slabé stránky. Objektivně zhodnoťte.

6. Mějte nějakého "prvního čtenáře", který vám celé dílko zhodnotí, než půjde do světa.

7. No, pak jsou tu ještě různé testy: http://useless-fire.blog.cz/.../test-je-tvoje-postava..., http://naruto-room-lide.blog.cz/0906/je-vase-oc-mary-sue, (Ty testy však nevím, nevím, jsou asi spíš pro zasmání, připadají mi značně absurdní, nedokážu si představit, že bych měla víc jak 5 bodů a to že si myslím, že sem tam k Mary Sue sklouznu.)

To jsou mé osobní tipy, ale jestli to komukoli dalšímu pomůže… kdo ví.

>> předešlý díl

>> další díl