Děsivé hlubiny internetu - FanFiction
V děsivých hlubinách internetu, neustále narážím na několik témat, ze kterých se mi dělá doslova boule na mozku. Tyto témata jsou neustále omílaná dokola a dokolečka v různých článcích a diskuzích, a má maličkost se občas neudrží a čas od času, se k těm zhovadilostem, které jsou lidi schopni vyplodit, musím vyjádřit. Dnes jsem se rozhodla, že se s vámi o pár těch mých komentářů a názorů na některé tyto věci podělím v rubrice "Odborné práce". Nedělám si žádné ambice, že by to pomohlo k nějaké vyšší osvětě. Zaprvé nemám žádný patent na rozum a zadruhé ze zkušenosti vím, že v dnešní době lidé jen tak svůj názor na nějakou věc nezmění… rozhodně ne díky jednomu mému hloupému článku. Avšak daná situace mě již tak dlouho štve, a mám z ní tak děsivý bolehlav, že se jednoduše potřebuji svěřit.
Prvním tedy tématem, které jsem zvolila je FanFiction a neustálé zadupávání této tvorby do země v neději, že… nevím, asi někteří lidi doufají, že to jednou zadupají až do samotného pekla.
Zde tedy dva vybrané komentáře, které jsem na toto téma napsala:
Komentář 1.
Kategorie Fanfiction je tady dost často pošlapávána a označována za takříkajíc "méněcennou", přitom žádná kategorie, nebo žánr nejsou sami o sobě špatné a je těžké to napsat, pokud to neumíte. Na FF se spousta lidí dívá skepticky, tvrdí, že je to, takříkajíc krádež, nebo že je to velmi jednoduché, když spisovatel nemusí vymýšlet svůj vlastní fikční svět a postavy, přitom opomíjí fakt, že se musí autor FF vžít do světa a postav někoho jiného. V tomto směru je tedy tato práce spíše podobná nějaké herecké přípravě než tomu, co dělá spisovatel. Je to jiné, ale rozhodně to není lehčí. Také je zvláštní jako se v různých dobách na tuto kategorii nahlíží. Fanfiction bychom mohli říct, že jsou tu již od počátku, a ne vždy na tuto tvorbu bylo nahlíženo, jako na méněcennou nebo podřadnou kategorii, v dnešní době je však kladen často důraz na originalitu (a to možná právě proto, že již bylo tolik vymyšleno, že není jednoduché přijít s něčím skutečně novým). Někdy ovšem originalita a svoboda může přijít s jistým omezením v těsné předem dané kazajce. Pokud zavřeme oči, můžeme se někdy lépe soustředit na hmat, čich, sluch a chuť.
Komentář 2.
Já sama se musím přiznat, že v hojné míře čtu i píši FF, takže pohled na toto téma mám možná malinko osobně zkreslený. Je pravdou, že většina těch, co FF píší, jsou mladí nezkušení autoři. Podle toho to také vypadá. Projektují se do hlavního hrdiny, aby mohli zažívat, to co v běžném životě nemohou. Nezajímají se a netrápí je pravopis. Říkají, že to co je důležité je obsah, ale ve skutečnosti ani jim o ten obsah nejde. Nemají téma, nemají plán, nemají premisy. Svým dílem chtějí jen chvíli snít, co by chtěli dělat, kým by chtěli být. Na tom není nic špatného, ale není to něco kvalitního ke čtení. Můžou se však vypsat. Každý autor má své začátky a každý autor se z toho po nějaké době může dostat. V tom jim internet a komentáře čtenářů můžou pomoci. To však píši jen o začínajících autorech, to jestli píší FF, nebo "originální tvorbu", to nijak neovlivní, jen většina z nich píše FF, protože se jim to zdá lehčí.
Neházejme však pisatele FF do jedné škatulky, mohou být mezi nimi i zkušení autoři, někdy i skuteční spisovatelé. Touha po "rozšiřování pověsti a známého díla" tu je již od pradávna. Proč myslíte, že máme tolik různých verzí téhož mýtu? Pokud si FF definujeme jako dílo vycházející z jiného známého díla od jiného autora obsahující stejné hrdiny, nebo fikční svět, mohli bychom říct, že jistým způsobem knihy o Jamesovi Bondovi, které nenapsal Ian Fleming, či knihy o Sherlocku Holmsovi nepocházející z rukou Sira Arthura Conana Doyla, jsou FF. Nad však takovými díly bychom si možná stěží dovolili ohrnout nos.
FF není jen ubohým okopírováním fikčního světa a postav. Může to být poklonou, holdem úspěšnějšímu a krásnému dílu jiného autora, napsané z chuti po delší době strávené s tímto dobrým dílem. Autor FF nemusí jen přidávat další děj. Jeho vkladem je také forma, ve které se tuto povídku rozhodne napsat, může také přidat téma, myšlenku, nebo ještě více rozvinout téma, či myšlenku které mužem nalézt v předloze. Když bych však opomenula všechno toto, pak je tu ještě jedna otázka: Skutečně si myslíte, že se dá napsat něco "originálního", jako opravdu originálního? Jak moc se naše "originální" charaktery postav, nebo náš hrozně "originální" fikční svět, popřípadě "originální" příběh, blíží jiným známým dílům? Skutečně, musím konstatovat, že pro mě je snad větším utrpením číst něco, co se tváří jako originální povídka, ale už jsem takových podobných četla nejmíň deset, než když čtu příšernou FF, která aspoň svůj zdroj přizná. Inspirujeme se od jiných v představivosti, obraze, v jazyce, formě díla a někdy i v myšlence, ať chceme nebo ne, vědomě i podvědomě. Osobně preferuji to vědomé, kdy to na rovinu přiznám a můžu s tím operovat, pohrávat si s tím i se proti tomu vymezit. Je hodně toho, co již bylo napsáno, je těžké přijít s něčím novým. Někdy mám pocit, že ať napíšu cokoli, vždy bude nějaké dílo, které se tomu bude podobat, avšak zjistila jsem, že ne vždy být originální znamená mít úplně jiný pohled, někdy je to také o tom, umět ukázat v čem je jiný.
Ve zkratce nezáleží tolik, jestli se jedná o FF či nikoli, záleží vždy na autorovi.
Komentář 3.
Čtu a píši v hojné míře, také se jich často zastávám.
Mnoho lidí FF bere jako literární odpad, protože znají jako
fanfiction jen vlhké povídky mladých nezkušených autorek, nebo o nich smýšlejí
jako o cvičícím materiálu, na kterém se začínající autoři vypíší, aby pak mohli
psát ty hodnotná kvalitní a originální díla. Neberou to jako něco hodnotného a
lit. kategorii, která by se mohla šířit oficiálně a autor za ní mít finanční
odměnu, protože přeci AP. Nicméně je tomu zkutečně tak? Jsou skutečně
schopnosti autorů fanfiction k zahození a nemají v profesionálním světě
uplatnění?
No jasně, že nejsou k zahození a mají uplatnění. Kromě těch
věcí, které mají autoři jak originálních děl, tak FF společné, jako je třeba
stavba příběhu, jsou tu i schopnosti, které autor originálních děl nemusí mít,
jako je schopnosti interpretace cizího díla a schopnost na cizí dílo navázat.
Ono se to zdá hrozně jednoduché fikční svět i postavy již máme z původní
předlohy, staří domyslet nový děj, že jo. No, kdyby to bylo tak jednoduché, tak
by asi řada nedávno vyšlých Hollywoodských
pokračování/spin-offů/prequelů/remakeů již existujících známých filmů byla
mnohem kvalitnější například poslední Hvězdné války, ono vůbec napsat
pokračování, které původně nebylo v plánu nejde častokrát ani autorům, kteří
původní předlohu napsaly kašel*kašel*Fantastická zvířata*kašel*kašel* (o
Prokletém dítěti ani nemluvě, tam je evidentní, že to J.K. nenapsala a pánové
Thorne a Tiffany neodvedli dobrou práci). Čím se dostáváme k tomu
profesionálnímu uplatnění tvůrců této literární kategorie.
Komentáře
Okomentovat